Podle ministryně Hubáčkové se nyní chce resort domluvit s obcemi na obnově a budoucím rozvoji regionu. „Vyčleníme potřebné finanční prostředky, sto milionů korun je již připravených. Otázkou je, na co vše je budeme čerpat. Nabízíme pomoc s likvidací odpadu, s vodním hospodářstvím nebo s obnovou komunikací,“ uvedla ve čtvrtek po jednání v Krásné Lípě Hubáčková s tím, že se připravuje soupis škod. Pokud bude potřeba více, je MŽP připraveno vydat i další peníze nad rámec zatím avizovaných 100 milionů korun. Podle ministryně vznikly škody i mimo katastry, kde přímo hořelo. Na úhradu škod na soukromých nemovitostech by zatím peníze z ministerstva jít neměly.

Ani pět let od schválení zákona o ochraně přírody nemají české národní parky zpracované zásady péče o lesy. Ty po jejich vypracování mohou připomínkovat obce, kterých se týkají. „S ohledem na aktuální situaci je musíme přepracovat. Tou aktuální situací myslím bezpečnost. Musíme lépe akcentovat prvek bezpečnosti návštěvníků a bezpečnosti nemovitostí,“ uvedla ministryně. Včetně jejich projednání s obcemi by je chtěla mít hotové v horizontu jednoho roku. Slibovat dřívější termíny by podle Hubáčkové bylo nezodpovědné.

Kácení jako prevence před požárem

Změna by mohla spočívat v tom, že okolo bezzásahových zón budou bezpečnostní průseky, které by měly zabránit přenosům ohně. Jak široké by měly být, přitom zatím jasné není. Při požáru ve Hřensku se ale plameny přenášely i na vzdálenost několika stovek metrů, jak bylo a stále je vidět například na Mezné, kde shořely domy uprostřed vesnice a okolní zůstaly netknuté.

Lidé z Mezné se po téměř třech týdnech vrátili domů.
Úleva, objetí i starosti. Lidé z Mezné se po třech týdnech vrátili domů

„Kromě vyčíslených škod a nákladů hasičů je třeba se bavit o prevenci. O prevenci z pohledu krátkodobého, tedy aby požár nemohl ohrozit lidská obydlí a bylo možné v tom území zasahovat. Abychom dokázali do budoucna vybudovat dostatečné vodní zdroje. Ale i z pohledu dlouhodobého,“ řekl po jednání senátor a místostarosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart s tím, že národní parky musí být vstřícnější vůči samosprávám a veřejnosti.

Obce také požadují odstranění suchých stromů stojících nebo ležících v těsném sousedství domů. „Nemyslíme žádné pětisetmetrové požární pásy, o kterých se můžeme bavit. Jde o kontaktní porosty, které sahají na chalupy. Byli jsme vyzváni, abychom odeslali na správu parku požadavky se specifikacemi. To jsme 1. srpna učinili,“ uvedl starosta Krásné Lípy a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska Jan Kolář. Podle jeho slov se přitom u domů pracovníků správy už dříve kácelo.

Vybavení pro hasiče

Ministerstvo životního prostředí se chce i s ohledem na stále větší období sucha více zaměřit na spolupráci s hasiči, především těmi dobrovolnými. Například jen ty krásnolipské stál zásah v národním parku stovky tisíc korun. „Zde se bavíme o tom, co národní park a ministerstvo životního prostředí může udělat pro to, aby dobrovolní hasiči byli dovybaveni technikou, která nám pomůže s prvotní likvidací požáru,“ doplnila ministryně s tím, že uskuteční další kola debat s obcemi, ale i s ministerstvem vnitra, pod které spadají právě hasiči.

Vypálená chalupa Pavla Hrdličky na Mezné.
Ohnivé tornádo sežehlo na Mezné 250 let starou chalupu. Majitel ji chce obnovit

Podle starosty Doubice Jana Drozda, který dříve pracoval jako šéf lesů na správě národního parku, bylo jednání přínosné a vstřícné. „Z pohledu obyvatel vesnic v okolí národního parku si myslím, že navrhovaná bezpečnostní opatření jsou dobrým řešením,“ prohlásil po jednání Drozd. On sám si na špatnou komunikaci s vedením správy parku nestěžuje. „Tím, že jsem bývalý zaměstnanec správy, tak jsem s tím neměl až zas takový problém,“ dodal doubický starosta.

Za přínosné označil čtvrteční jednání také starosta Hřenska Zdeněk Pánek. Právě tato obec byla ohněm nejvíce zasažená. „Je žádoucí, že se záhy po skončení požáru scházíme. Jako starostové můžeme s ministryní naprosto otevřeně komunikovat. Jde nám především o ochranu obyvatel, takže je pro nás důležité vytvoření bezpečnostních zón,“ zdůraznil hřenský starosta. Kácet by se podle jeho názoru mělo nejen kolem Mezné, ale také nad čerpací stanicí ve Hřensku a okolo vodárny, která zásobuje pitnou vodou Děčín a některé přilehlé obce.