Jeho idea také počítá s upraveným okolím a s výraznou červenou dlažbou či nově vysázenou zelení. „Divadelní prostor je pro architekta velké téma. Je to místo, kde se střetávají lidé s hercem nebo hudebníkem, který jim předává umělecký dojem. Pro architekta je velmi lákavé udělat interakci vznikající mezi diváky a umělci jakousi obálku,“ vysvětlil architekt Jan Horký důvody, které jej vedly k přihlášení do soutěže. Líbila se mu také Česká Kamenice se svým okolím i místo, kde sál stojí.
Při přípravě návrhu Horký přemýšlel také nad tím, co všechno by se zde mohlo dít. Kino by se totiž mělo po rekonstrukci proměnit v multifunkční sál. Kromě promítání filmů, za kterým dnes Kameničtí jezdí do Děčína nebo Benešova nad Ploučnicí, zde bude prostor pro divadelní představení nebo koncerty. Ve městě totiž žádný jiný takto velký sál, který by byl navíc vybavený stupňovitým hledištěm, není.
Předsedou odborné poroty byl děčínský městský architekt Ondřej Beneš, dále v ní byl například Jan Harciník z ústeckého studia 3+1 architekti nebo Mathias Horst ze Saska. Porotci kromě Horkého ocenili také další návrhy.
Na druhém místě se umístil návrh trojice architektů David Neuhäusl, Matěj Hunal a Ivan Březina, třetí pak skončila práce od Mateje Honče a Richarda Kila.
Výběr nebyl lehký
Z výsledků soutěže, do které se přihlásilo 23 architektonických studií, byl starosta České Kamenice Jan Papajanovský nadšený. „Porota neměla lehkou práci, návrhy totiž byly mimořádně kvalitní. Pokud se nám podaří zrealizovat vítězný návrh, má to potenciál posunout kvalitu kulturního života v Kamenici na úplně jinou úroveň,“ prohlásil.
Původně měla být vyhlášena pouze soutěž na projektovou dokumentaci, kde by jediným rozhodujícím kritériem byla cena nabídky. To se ale změnilo po komunálních volbách, kdy město vyhlásilo architektonickou soutěž. Organizoval ji Tomáš Veselý, který měl v minulosti na starosti například soutěže na pražském letišti.
„Mne tak vysoký počet zájemců nepřekvapil. Sešly se tři věci, které lákají. Podařilo se dát dohromady zajímavé zadání, porotu i ceny pro soutěžící,“ řekl Veselý. V budoucnu by rád dával Českou Kamenici jako příklad dobré praxe, který by ostatní města mohla následovat. „Podle mne je procento soutěží při podobných zakázkách stále nízké,“ dodal Veselý.
Jednou ze soutěžních podmínek byla také maximální cena rekonstrukce, ta by neměla přesáhnout 35 milionů korun, což je přibližně polovina letošních investičních nákladů města. Tato částka zahrnuje i úpravu bezprostředního okolí. A jaký bude další postup? Radnice nejprve nechá na základě vítězného návrhu vypracovat projektovou dokumentaci. Vedení České Kamenice by ji chtělo mít hotovou včetně všech potřebných povolení příští rok.
„Je nesmysl dělat soutěž a nenavázat projektovou činností. Byli bychom rádi, pokud by se podařilo zvládnout celou opravu do konce tohoto volebního období,“ přiblížil nejbližší plány s kinem Papajanovský.