Hasiči na Děčínsku likvidovali od počátku loňského října do konce letošního března skoro sto padesát požárů. Každý šestý se týkal rodinných domů. Hořelo v nich kvůli nejrůznějším nedostatkům v samotných komínech.

„Topná sezóna je vždy rizikovým obdobím, že k podobným událostem bude docházet. Přesto se opakují případy, kdy majitelé domů nejsou dostatečně svědomití v tom, aby si nechali zajistit pravidelné čištění komínů před příchodem zimy,“ uvedl Miroslav Svoboda, který se na děčínském územním odboru Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje zabývá zjišťováním příčin požárů.

Minulá zima přitom patřila k těm mírnějším. V jiných letech, kdy sníh napadne napadl třeba už na počátku listopadu a vydržel i do konce února, kamna nebo uhelné kotle na ústřední vytápění v moderněji vybavených rodinných domcích praktiky nevyhasínaly. Dochází k většímu nahromadění sazí a tím se nebezpečí požárů násobí.

„Příslušná vyhláška stanoví, že k čištění komínů v objektech, kde jsou zdrojem vytápění tuhá paliva jako uhlí, koks a dřevo, má k čištění komínů docházet alespoň každé dva měsíce. Děje se tak ale v mnohem delších intervalech,“ připomněla vedoucí státního požárního dozoru a zástupkyně ředitele územního odboru hasičů v Děčíně Ladislava Moravcová.

Lidé riziko požárů vznikajících od komínů plných sazí prostě podceňují. Chtějí ušetřit řádově desetikoruny nebo za celý rok několik stokorun a proto si pomoc odborných firem neobjednávají. Příliš pozdní jsou pak výčitky, když oheň způsobí na jejich majetku statisícové a v některých případech i škody pohybující se až na milionové hranici.

Zejména v některých starších rodinných domcích se půdní prostory stávají místem, kde končí mnohé nepotřebné věci, které tam lidé odkládají z obytných místností. Komíny se tak často ocitají v obležení nejrůznějšího harampádí. Pak majitelé domků ani nemohou mít dostatečný přehled o tom, v jakém stavu komíny jsou. Snadno přehlédnou i nějakou prasklinu. Když zanedbávají i pravidelnou údržbu, riziko požáru se stává stále akutnější.

„Starší typy rodinných domků jsou typické i tím, že v mnohých z nich byly do komínových těles zazděné i trámy. Staly se součástí jejich konstrukce. Dřevo s přibývajícími lety mění svoji strukturu a k zahoření trámu a tím vzniku požáru může dojít i po dlouhém čase,“ upozornil na další úskalí Miroslav Svoboda.

Ze statistik hasičů vyplývá, že k požárům rodinných domkům od vadných nebo neudržovaných komínů dochází častěji v severní části děčínského regionu, Odpovídá to i charakteru zástavby tamních územních celků. V některých obcích se riziko požárů ještě násobí samotným charakterem starobylých objektů. Velkou měrou jde o stavení, která si i přes dílčí modernizaci uchovávají ráz lidové architektury, která jako hlavní stavební materiál preferovala dřevo.

Lidé, kteří se proviňují proti požárním předpisům, riskují i pokuty. Ta může dosáhnout až desetitisícové výše.

„Nevybavuji si, že bychom za několik posledních let přikročili k udělení sankce v této maximální výši. K těm přísnějším postihům patřily třeba tisícikorunové, ale nejfrekventovanější bývají pokuty ve stokorunových částkách. Účinnější a z hlediska požární prevence potřebnější je, aby se lidé postarali o nápravu zjištěných nedostatků,“ zdůraznila Ladislava Moravcová.

Vyskytly se i případy, kdy lidé, kteří hořící saze v komínu zpozorovali včas, měli snahu oheň hasit litém vody do rozpáleného komína. Bývá to ale ten nejnešťastnější nápad. Tlak vytvořené páry může totiž komín roztrhnout a místo uhašení sazí hrozí rozšíření ohně z komínu do celého domu.