Až devadesát mongolských pracovníků zaměstnávala svého času společnost Katapult CZ v Rumburku. Šili potahy na volanty pro exkluzivnější typy vozidel vyráběných v zahraničních automobilkách. Ty ale kvůli světové hospodářské krizi svoji produkci podstatnou měrou omezily a nebo dokonce na čas zastavily. A doplácejí na to mnohé firmy v mezinárodním řetězci subdodavatelů.

„Bohužel, týká se to i našich zakázek. Některé jsme v původně sjednaném rozsahu ani nenaplnily, jednání o dalších pak nedopadla dobře. Nezbývalo nic jiného, než začít propouštět,“ rekapituloval neutěšenou situaci spolumajitel rumburské textilky Josef Šic.

Češi zájem neměli

Společnost Katapult měla při zahajování výroby nemálo problémů se získáním potřebného počtu pracovníků.

„Respektovali jsme zákon o zaměstnanosti a nabízeli pracovní uplatnění nejprve lidem z řad nezaměstnaných v regionu. Přicházeli a odcházeli jako na běžícím pásu. Za tři měsíce se jich tady vystřídala skoro stovka. Nebyli dost zruční a tu práci prostě nezvládali. Protože se nám stále nedařilo volná místa obsadit tuzemskými pracovníky, dostali jsme souhlas k zaměstnávání cizinců,“ připomněla spolumajitelka firmy Šárka Šicová.

Šikovnost a zájem Mongolů o práci si pochvalovala. V textilce našli uplatnění dokonce i početnější skupiny z jedné rodiny a nebo příbuzensky jinak propojených lidí. Navzdory těmto dobrým zkušenostem nezbývalo rumburským zaměstnavatelům nic jiného, než zhruba polovinu mongolských pracovníků propustit. A to ještě v době, než se naskytla nabídka české vlády na návrat cizinců do mateřských zemí se zaplacenou letenkou a finančním příspěvkem pět set eur.

Textilka nevyrábí

Možnosti zpáteční cesty do Mongolska teď využili čtyři lidé. „Požádali o zařazení do vládního projektu,“ uvedl Vlastislav Hlaváč z děčínského úřadu práce.

Jak se rozhodli ostatní bývalí zaměstnanci rumburské firmy , jestli třeba odjeli už dříve z Česka do své země a nebo si našli práci jinde, to známo není.

Textilka už nějakou dobu nic nevyrábí. Na přechodnou dobu chce stávajícím zaměstnancům nabídnout náhradní práci a reálná je naděje na znovuoživení původní produkce.

„Máme přislíbenou od poloviny roku větší zakázku a mohli by se tak vrátit zpátky do dílen,“ uvedla Šárka Šicová.

Bezohlednost agentur

I když několik desítek Mongolů v Rumburku o práci přišlo, nemuseli po propuštění řešit podobné problémy jako stovky jejich spoluobčanů, kteří se do Česka dostali prostřednictvím nejrůznějších, většinou už zaniklých a nebo rychle přejmenovaných agentur.

„Chovají se bezohledně a lákali sem cizince, aniž by jim zajistili práci. Mongolové i lidé z dalších zemí se přitom hodně zadlužili už při vyřizování víz a dalších potřebných záležitostí. Když práci sehnali, tak zase pak ze svých výdělků odváděli velkou část peněz mafiánským uskupením za zprostředkování zaměstnání. Přitom většinou za ty zahraniční pracovníky nikdo nehradil sociální a zdravotní pojištění,“ připomněl Josef Šic nekalé praktiky agentur a na ně napojených struktur.

Rumburský Katapult si zajišťoval nábor lidí v Mongolsku sám. Většinou šlo o další příbuzné Mongolů, kteří už v Rumburku práci měli. I když pak o ní přišli, odcházeli se všemi potřebnými doklady o tom, jak dlouho u firmy pracovali a stejně tak i o platbách sociálního a zdravotního pojištění.