Dnes je to přesně 80 let, kdy přes Děčínsko projelo několik velkých německých kolon. Mířily do vnitrozemí, aby zničily zbytky okleštěného Československa. Ve středu 15. března 1939 ráno se vydaly tisíce vojáků z nacistické Říše na cestu skrz už okupované Sudety.

„Za silného sněžení na Děčínsko vjely jednotky IV. armádního sboru z Drážďan. Na dnešní české území vstoupily na Šluknovsku a pokračovaly přes Šébr dále na Mělník,“ uvedl ředitel děčínského Státního okresního archivu Jan Němec. Vojska postupující přes Šluknovsko byla součástí jednoho ze čtyř hlavních proudů okupační armády mířících od severu a severozápadu.

V březnu 1939 se postupujícím vojskům neměl kdo postavit, Sudety už patřily řadu měsíců k nacistické Říši a například na děčínském zámku sídlila německá posádka. Přesto se našlo něco, co postup německých vojsk zkomplikovalo.

„Na zasněženém Stožci, ve stoupání známém také jako Šébr, zapadla část německé nacistické vojenské techniky,“ přiblížil Němec.

Německý wehrmacht cestu přes Šluknovský výběžek nezvolil náhodou, byl to mnohokrát ověřený směr pro obsazení českých zemí od severu. Stejnou cestou dříve do Čech vstupovala pruská armáda, později tudy při osvobozování na jaře 1945 procházela i II. polská armáda patřící pod Rudou armádu. Ta si cestu přes Šluknovsko a dále přes Šébr do vnitrozemí vybrala i při okupaci v roce 1968.

Němci jeli také přes Sněžník, což byl druhý směr, ze kterého wehrmacht vyrazil okupovat zbytky Československa. „V březnu 1939 vojska nemohla využít cestu přes Bad Schandau a Hřensko, jak ji známe dnes. V té době totiž ještě neexistovala, byla postavená až v roce 1942,“ vysvětlil Němec, proč okupační armáda jela jinudy.

Ze samotného průjezdu nacistického wehrmachtu Děčínskem se zachovalo jen několik málo fotografií. Jedna z nich dokumentuje zapadlé tanky na Šébru, další sněhem zasypaná nákladní auta v Benešově nad Ploučnicí a třetí pak kolonu projíždějící od Sněžníku po nábřeží směrem k dnešnímu Tyršovu mostu.

Samotné okupaci Československa předcházely cílené provokace a propaganda, ke kterým nacisté využili německy psané noviny. „Novinový titulek Hon na Němce v Brně, Praze a Jihlavě se objevil v téměř všech německých denících,“ přiblížil dění před okupací Jan Němec.

Na své titulní straně ho v úterý 14. března 1939 měl například deník Sudetendeutsche Tageszeitung vycházející v tehdejším Děčíně – Podmoklech. O dva dny později stejný deník psal „Čechy pod ochranou Říše“. Tento titulek pak doplnil přetiskem hlavičky novin Vůdce v Čechách. Jinde se psalo „Česko-slovensko přestalo existovat“ s dovětkem „Vůdce zaručuje klid, pořádek a mír ve střední Evropě“. Za pět a půl měsíce na to vpadla německá vojska do Polska a začala druhá světová válka.