V červnu letošního roku oslaví Benešov nad Ploučnicí 500 let od příchodu Salhausenů do města. Na zámku bude při této příležitosti odhalena výstava mapující půl tisíciletí benešovského šlechtického sídla.

Výročí připomene výstava na zámku

Na významné jubileum, které oslaví v červnu letošního roku, se na zámku chystají už nyní. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem 
a ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem s katedrou historie připravuje zámek zcela ojedinělou výstavu.

„Bude se jednat o jakýsi průřez nejen stavební historií zámeckého komplexu, ale 
i dalších památek. Prvopočátky zámků v Benešově jsou svázány právě s příchodem Salhausenů. Nejstarší zámeckou budovu, tedy Horní zámek, nechal v letech 1522 
– 1524 vystavět Bedřich ze Salhausenu," uvedl kastelán Státního zámku Benešov nad Ploučnicí Zdeněk Henig.

Míšeňský šlechtický rod Salhausenů v Benešově nad Ploučnicí po svém příchodu rozvinul významné stavební aktivity. Mezi jedinečné památky patří bezesporu právě komplex Státního zámku Benešov nad Ploučnicí.

Zámecký komplex má sedm budov

Zámecký komplex, čítající celkem sedm budov, je jedinečnou ukázkou architektury z období přerodu vladislavské gotiky a renesance – tzv. Saská renesance, proto se právem řadí mezi nejvýznamnější dochované památkové stavby na území České republiky.

Za 500 let se toho na zámcích odehrálo více než dost, od požárů až po rozsáhlé stavební aktivity, které ne vždy byly v souladu s jejich historií.

„Je velká škoda, že se nedochovaly některé stavební prvky, které byly pro zámek typické, jako například nadzemní krytá chodba, jež propojovala všechny zámecké budovy, nebo skleník v zahradě či rozsáhlá konírna u budovy Dolního zámku," upřesnil kastelán.

Dodal, že naštěstí se alespoň dochovaly obrazové materiály dokládající existenci těchto stavebních prvků. 
V rámci ojedinělé výstavy by se tak návštěvníci měli seznámit s rozsáhlou historií zámeckých budov, ke kterým patřil za dob Salhausenů rovněž i kostel. Po Salhausenech toho však na Děčínsku a Ústecku zbylo daleko více. Například unikátní pohřební náhrobky, tzv. epitafy, v kostele ve Valtířově a Svádově. 
I s těmi se budou moci návštěvníci seznámit podrobněji.

Ve znamení výročí bude i Slunovrat

Na oslavy kulatého výročí se chystá také benešovská radnice.

„Město připravuje poměrně intenzivní připomenutí příchodu saské renesance do Benešova. Kromě jiného se ve znamení výročí ponese i tradiční Benešovský slunovrat," říká starosta Benešova nad Ploučnicí Filip Ušák.

Benešovu se podařilo získat peníze na oslavy výročí 
z Fondu Ústeckého kraje, ten pošle do Benešova 100 tisíc korun.

„Snažíme se spolupracovat i s městy, s kterými nás spojuje právě saská renesance. 
V našem okrese je to Šluknov nebo Česká Kamenice, v sousedním Německu pak například Torgava nebo Pirna, partnerské město Děčína," dodává Ušák.

Ten by rád využil zámek 
a celé historické centrum města více při propagaci města. Právě spolupráce s městy 
s výraznou stopou saské renesance by Benešovu nad Ploučnicí měla pomoci přilákat i další turisty.

Zámek otevírá již tento měsíc V sobotu 28. února se turistům otevře brána Státního zámku Benešov nad Ploučnicí.
„Otvíráme o měsíc dříve, chceme tak vyjít vstříc nedočkavým návštěvníkům, kteří se nás téměř denně telefonicky dotazují na to, kdy bude zámek otevřen," poznamenal kastelán benešovského zámku Zdeněk Henig.
Zámecké budovy benešovského zámku budou prozatím zpřístupněny pouze v sobotu a neděli 
a prohlídky se uskuteční v pevně stanovených časech.
Prohlídky Dolního zámku spolu 
s Wolfovo palácem začnou vždy 
v 11.00 a v 13.30 hodin a prohlídky Horního zámku ve 12.15 a ve 14.45 hodin.
„Pevně věřím, že lidé naší nabídky využijí a přijdou si zámek prohlédnout i v tuto netradiční dobu," dodal dlouholetý benešovský kastelán.