Na zahradě děčínského azylového domu je nezvykle živo. Výskot dětí přehlušuje psí štěkot a naopak.  Je zřejmé, že se to zamlouvá všem aktérům dovádění.

Šikovná Inez

„Moc se mi to líbí. Hlavně to, že za mnou utíká. A taky jak umí aportovat míček. Vůbec se nebojím, protože je hodná a nechá se i pohladit," pochvaluje  si jeden capart přes druhého hravost hnědé labradorky Inez.

Ta se před několika týdny stala součástí terapeutického týmu děčínské Chovatelské stanice psů Od Tří Kulišek.

„Zkoušky zvládla opravdu dobře. Teď už se všichni těšíme na to, jak budeme pomáhat všude tam, kde  naši pomoc potřebují," neskrývala radost Kateřina Kulišová, prostřední ze tří „Kulišek".

Psi a kočky

Zakladatelkou stanice je maminka Radka, jejíž doménou jsou ale hlavně kočky. Mají  jich šest v rodinném domku 
a čtyři venkovní. Kromě čtyřleté fenky Inez chovají ještě fenku zlatého retrívra Brie, jejíž výcvik si brzy vezme pod ochranná křídla Raduška, nejmladší z Kulišek.

Těm dělá radost i mazlivý psík Bertík.

„Studuji na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně obor sociálně pedagogická asistence 
a canisterapie se mi určitě pro zvolenou profesi hodí. Zatím společně s Inez sbíráme zkušenosti hlavně návštěvami mezi dětmi. Kromě zdejšího azyláku jsme už byly i v mateřince na Riegrovce," vysvětlovala vysokoškolačka Katka.

Její čtyřnohá svěřenkyně 
v tu chvíli snad posté aportovala opakovaně házený míček. Pak si ale na pár minut lehla k nohám paničky.

„Dneska je docela vedro, je unavená. Potřebuje napít a chvilku  si odpočinout,"  nalila Katka milované fence vodu. Inez se napila a za pár minut 
už se zahradou zase ozýval 
pokřik dětí a psí štěkot. Neklamné znamení toho, že si čtyřnozí tvorové s těmi dvounohými rozumějí. Tedy, pokud o takové porozumění lidé vůbec stojí.

Není pochyb o tom, že děti 
z děčínského azylového domu ano.