Jde o ty – pardon, pardon – debilní „státní" maturity. Totiž, debilní… Jak se to vezme. Je to trochu jako se vším čeho se chopí domácí bastlíři, česky neumětelové. Nápad je to možná dobrý, ale protože (jak se poslední dobou jeví čím dál víc) v případě státních maturit jako by ani nešlo o samotnou zkoušku, jako o to, vytahat „ze státu" co nejvíc peněz na „doplňkové práce" okolo zkoušek, řítí se to celé do kopru. Nemám tu ani čas, ani místo, natož mozkovou kapacitu na to, abych rozebral všechny okoličnosti státní maturit. Když to ale vezmu od konce, tak těmi hlavními postiženými, možná dokonce potrestanými, jsou maturanti a hned v závěsu za nimi – jejich kantoři. Předpokládám totiž, že to maturanti myslí se svými životy (a se svým vzděláváním) vážně. Zároveň předpokládám, že to s nimi, se studenty, myslí vážně i jejich pedagogové. Načež se jim do toho vřítí nějaká vyšší moc, která nebere v úvahu desítky, ba co dím, stovky tisíc jedinečných individuálních osobních příběhů a nadání a odlišností – a pokouší se je všechny nacpat do nějaké státní „škatulky". Skutečnost, že maturitu z češtiny hodnotí „externí" osoba, která nezná toho svého „studenta" či svou „studentku" považuji za vraždu středního školství u nás. Česky: cizí člověk je schopen hnutím pera zničit několik let práce studentů a kantorů. To nejde. Zrušit! Hned!