Jak hodnotíte právě končící období děčínského magistrátu?
Chtěl bych ocenit řadu věcí, které se současnému vedení města povedly. Určitě je na co navazovat. Nicméně si myslím, že se zde řada problémů neřešila a právě tyto záležitosti, které se týkají hlavně ekonomického rozvoje, přílivu nových investic a tvorby pracovních míst si klademe jako prioritu Věcí veřejných pro tyto komunální volby. Chtěli bychom se svést na současné obnovené vlně vládní podpory přílivu investic do České republiky a chtěli bychom do Děčína přinést nová pracovní místa, protože hospodářský útlum a velká nezaměstnanost je podle mého názoru největším problémem Severních Čech i města Děčína.

Jaké jsou ty konkrétní kroky, které chcete v tomto směru podniknout?
V Děčíně máme řadu areálů po starých fabrikách, které leží ladem. Mám na mysli například areál po bývalých Technických službách na Teplické ulici, konzervárnu v Křešicích a řadu podobných objektů. Chtěl bych městu v tomto směru nabídnout své zkušenosti, které v tomto oboru mám. Například jsem se i angažoval na příchodu firmy Ortmann do průmyslové zony u Východního nádraží, která dnes zaměstnává 140 zaměstnanců. I v děčínském přístavu se za mého působení usídlila řada firem a celkem našlo zaměstnání více než 50 pracovníků. Na podobných projektech jsem participoval i v jiných severočeských městech mám představu o moderní komunální strategii zaměřenou na ekonomickou prosperitu praktikovanou na Západ od naší hranice.

Jaké máte další body v programu mimo ekonomickou oblast?
Víte, já tomu říkám katalog od Neckermanna, protože všechny kandidující strany říkají v těch svých programech dost často to samé. Právě akcent na rozvoj ekonomiky je tím, čím Věci veřejné rozšiřují klasický výčet programových bodů typických pro všechny strany. Z těch ostatních bych jmenoval bych výstavbu domu pro seniory, dopravní problematiku jako napojení města na silniční síť, vybudování zálivů pro autobusy, doplnění chybějících chodníků, cyklotrasy. Je toho samozřejmě mnohem více. Obrovskou tikající bombou pod povrchem je otázka kanalizace. Samozřejmě, že proti přáním stojí tvrdá realita finančních možností a je to o správném nastavení priorit.

Velkým předvolebním tématem před volbami do děčínského zastupitelstva je otázka veřejných zakázek a průhlednosti jejich zadávání. Jaký je postoj Věcí veřejných?
Samozřejmě, že nemám důkaz, že je na radnici korupce a určitě se zde nechci pouště do nějakého podobně ostrého prohlášení. Nicméně si myslím, že je nezbytné udělat řadu opatření v systému zadávání veřejných zakázek s důrazem na transparentnost, které by zvýšila důvěryhodnost samotné radnice. Dále mě osobně velmi mrzí, že se příliš nekontroluje kvalita dodavatelských prací, což degraduje městem vynaložené prostředky. Město by se v tomto ohledu mělo chovat jako firma, kde záleží na výsledcích. A protože město patří občanům a ne radním, mají občané právo na maximální informovanost a otevřenost. Pro zajímavost, v řadě měst mimo naší vlast jsem se setkal s pojmem „městský ředitel“. To je manažer jako každý jiný, který je pověřený vedením městských ekonomických aktivit a zůstává ve funkci bez ohledu na změny na radnici. Musí ale vykazovat odpovídající výsledky jako každý manažer.

Vy sám nejste úplně novou tváří děčínského veřejného života. V minulosti jste kandidoval v komunálních volbách za sociální demokraty. Proč jste přešel k Věcem veřejným?
Přiznám se, že jsem se v posledním období měl výhrady vůči některým příliš populistickým názorům a vadily mi i některé kauzy regionálního charakteru. S lidmi z vedení místní ČSSD mám korektní vztahy a myslím, že jsem u nich nalezl pochopení pro můj odchod.
Sehrálo roli i to, že vám Věci veřejné nabídli pozici volebního lídra? U sociálních demokratů byste asi podobné místo nezískal.
To je pravda. Na kandidátce ČSSD bych byl někde ve druhé desítce a neměl bych příliš příležitost nabídnout voličům alternativu k obvyklému klišé volebních slibů a možnost realizovat moderní komunální politiku, jak se s ním setkávám v zahraničí ale i v jiných českých městech. Věci veřejné mi k tomu daly prostor. A to je politika především ve prospěch sociálně slabších, i když prosperita je pozitivem pro všechny, od nezaměstnaných přes každého zaměstnance až po podnikatele.

Jací jsou možní koaliční partneři Věcí veřejných?
Bude hlavně záležet na voličích, jak rozdají karty. Volič je suverén a je úkolem politiků se podle toho zařídit. Komunální politika nemůže být o tom, že se dopředu budeme vymezovat proti určitým stranám. Důležité je najít shodné cíle a chuť se pro Děčín a jeho obyvatele angažovat.
Vy sám nejste členem strany. Cítíte silný mandát od vašich kolegů za vámi na kandidátce, kteří v té straně na rozdíl od vás jsou?
Napsal jsem návrh našeho programu. Ten jsme s kolegy podrobně diskutovali a zkorigovali. Mám dobrý pocit, že mi v tomto ohledu byla dána důvěra, které si jednoznačně vážím. Navíc si cením Věcí veřejných jako volného sdružení občanů, reprezentujícího průřezově spektrum obyvatel města, kteří chtějí prospět městu bez postranních úmyslů a vlastních zájmů.

Kolik mandátů by bylo pro Věci veřejné úspěchem?
Nerad bych dopředu spekuloval. Necháváme to na voličích.

Jak hodnotíte situaci okolo plánovaného děčínského přivaděče, která varianta je podle Vašeho názoru nejoptimálnější?
Podle mého názoru je nutné provést urychleně multikriteriální objektivní srovnání variant a rychle rozhodnout. Ministerstvo dopravy akcentuje v současnosti politiku řešení dopravy v okolí měst a to je třeba využít. Osobně nejméně preferuji variantu „Kozí dráha“, která dle mne má obrovský turistický potenciál a zaslouží si být v určité podobě zachována.

Z některých úst zaznívá názor, že je stavba přivaděče příliš drahá záležitost a dopravě v Bynově nebo Jílovém odlehčí spíše než děčínský přivaděč, dokončení dálnice D8 přes České středohoří a liberecké rychlostní silnice na Bautzen. Co na to říkáte?
To není příliš pozitivní názor pro ty tisíce nezaměstnaných, pro které by stavba dálničního přivaděče znamenala větší šanci přivést investory do Děčína a jim zvýšit nabídku zaměstnání. Přivaděč není pouze řešením pro Děčín, je to součást výstavby podkrušnohorské magistrály I/13, spojující Cheb s Děčínem a vedené přes Českou Lípu dále směrem na Liberec. Ono to souvisí i s celkovým pojetím dálniční sítě. Dnes všechny dálnice a rychlostní silnice v Čechách vedou z Prahy do všech možných směrů, ale spojení jednotlivých krajských a okresních měst a aglomerací na Severozápadě podél Krušných hor nám chybí. A to je obrovské minus pro tento nejzaostalejší region ve státě. Ostatně tzv. Sudetskou dálnici z Chebu do Liberce začali Němci stavět na podzim v roce 1939 a po sedmdesáti je tento záměr stále v nedohlednu.

Ještě předtím, než přijde na řadu podkrušnohorská dálnice, tak je třeba dobudovat dálnici D8. Co si myslíte o aktivitách ekologů, kteří stavbu neustále soudní cestou blokují?
Ti tzv. ekologové to nedělají zadarmo a už vůbec ne z lásky k přírodě. Tady fungují zákulisní lobistické tlaky některých nadnárodních korporací, které si vydržují tato uskupení a ta bohužel nachází v českém právním prostředí ideální podmínky, jak strategické stavby znemožnit. Patologická deformace zákonů o ochraně životního prostředí je dána historicky. Minulý režim hrubě podcenil ekologii, tím došlo k druhému extrému, kdy se do zákonodárství o životním prostředí možná v dobrém úmyslu zabudovaly možnosti jeho zneužití a které se stává brzdou rozvoje naší země. Výstavba jezů, Temelína, ale třeba i dálnice D8 je možná jen případě nastolení právního prostředí, které umožní stavbu takovýchto strategických staveb, tak jak je to na západ od našich hranic běžné. A to je úkol nového parlamentu.

Vnímáte v tomto kontextu nový parlament, ve kterém už nesedí Zelení, jako přístupnější vůči těmto návrhům změn?
Ano, souhlasím. Já jsem se už se zástupci několika politických stran setkal a mám z toho dobrý pocit, že by se věci mohly měnit k lepšímu.

Když to teď trochu posuneme k vodní dopravě. Stále ještě si myslíte, že jsou jezy řešením pro Děčín a pro vodní dopravu?
Ono to není primárně o tom, jestli mají být jezy. Je to o tom, že je třeba zlepšit plavební podmínky, aby bylo Labe celoročně splavné. A není to záležitost Děčína, ale především České republiky. To, jestli k celoročnímu splavnění řeky je třeba jednoho nebo dvou jezů, či stačí jeho probagrování, je věcí odborně technickou. Jestliže mezi Střekovem a státní hranicí máme dvojnásobný sklon dna řeky než v Německu, tak je logické, že bagrování jako v Německu v tomto případě nestačí a je třeba vybudovat prozatím alespoň jeden jez v Děčíně pod Loubím. To, proč je třeba mít celoročně splavné Labe, je z důvodů kapacitních a konkurenčních. Polabská železnice se blíží v současnosti k vrcholu svých možností a silnice není tou ekologicky správnou variantou. Možnost přepravit náklad do Evropy a zámoří po vodě vytváří konkurenční prostředí, které povede k tlaku na snížení cen na železnici i silnici. Navíc je třeba zdůraznit, že vodní doprava neplatí za dopravní cestu, plavba po Labi je svobodná a je to garantováno mezinárodním právem. Za to na železnici a dálnici za každý kamion a železniční vagon za každý kilometr cinká v zahraničí kasa. Tyto poplatky budou růst a zdražovat dovoz zboží do Čech a znevýhodňovat český export. Jen hlupák by se vzdal této výhody vybojované našimi moudrými předky.

Šéf Věcí veřejných na Děčínsku Ota Dračka, za které kandidujete do děčínského zastupitelstva, mi v předvolebním rozhovoru sdělil, že za blokací stavby jezů stojí lobby německých drah, souhlasíte s tím?
Když se podíváte na internet, tak velice snadno najdete, že největší německé ekologické organizace jsou v Německu členy tzv. Aliance pro koleje (www.Allianz-pro-Schiene.de). Proto je z jejich strany a ze strany jejich sesterských dceřinných spolků v Čechách dehonestována vodní doprava, přestože vykazuje 3 x lepší ekologické parametry než železnice. Tím se také dá vysvětlit, že i když v noci jezdí po střekovské straně Labe desítky hlučných nákladních vlaků devastujících životní prostředí, dosud se nenašel jediný ekolog, který by proti tomu protestoval. Abych nebyl špatně chápán, že jsem proti železnici, náš stát potřebuje výkonná železniční spojení, dálnici, ale i labskou vodní cestu, jako účinné zbraně proti eliminaci konkurenční nevýhody vnitrozemského státu. Americký ekonom Milton Friedman tuto nevýhodu v dnešním globalizovaném světě oceňuje ztrátou až minus 5 procent hrubého národního produktu na hlavu oproti státům přímořským.

Nicméně v Německu také není Labe celoročně splavné. Není pak stavba jezů zbytečná?
V Německu je výrazně menší sklon Labe, čili u nich lze splavnění řešit probagrováním dna. Německo přijalo v roce 2006 závazek, že do konce letošního roku zajistí ekonomickou splavnost 140 centimetrů po dobu 345 dní v roce. Na tyto parametry je koncipován i jez v Děčíně. Je pravda, že Labe nikdy nebude Rýn, ale jeho význam z výše uvedených důvodů by se neměl podceňovat.

Pokud se Vás zeptám na střízlivý odhad. Až se zde sejdeme za 10 let, tak bude v Děčíně stát jez?
Hodně záleží na změně zákonodárství, ale pokud věci půjdou tak, jak se zatím vyvíjí, tak za 7 let bychom v Děčíně mohli jez mít.

Autor: Filip Ušák