Včasné zahájení a především ukončení stavby protipovodňových opatření v Děčíně je ohrožené. Občanské sdružení Arnika totiž podala odvolání proti vydání stavebního povolení.

„Ano, je to pravda. Čím argumentujeme, ale zatím neřeknu,“ uvedl Kamil Repeš, jenž je jako člen výkonné rady pod odvoláním podepsaný. Své mlčení zdůvodnil tím, že zatím nemá vyjádření děčínského magistrátu k tomu, jak s odvoláním naloží. Pak teprve prý Arnika vydá tiskovou zprávu.

Přitom jak s odvoláním magistrát naloží, by mělo být Repešovi jasné. Nařizuje to totiž zákon.

„Odvolání jsme předali všem účastníkům řízení, kteří se musí do osmi dnů vyjádřit. Pak k tomu přidáme naše stanovisko a vše odešleme k odvolacímu orgánu, tedy na kraj,“ vysvětlil šéf odboru životního prostředí Jiří Hykš. Jak dlouho bude na odovoláním kraj přemýlešt a kdy vydá konečný verdikt, Hykš netuší.

Matematický model
Do matematického modelu odborníci zadávají údaje o výšce hladin při pětileté, desetileté, stoleté atd. vodě. Pomocí počítačového programu pak zjišťují, kam až se voda rozlije do terénu při povodních.

„Mají na to až šedesát dní,“ řekl.

Podle vyjádření z tiskových zpráv, jež už před časem Arnika vyvěsila na svých webových stránkách, je argumetů několik. „Projekt počítá pouze s rozvodněním řeky Labe, opomíjí vliv Ploučnice. Navržené řešení v prostředí Děčína se výrazně liší od navržených opatření v prostředí Podmokel, kde jsou využívány mobilní zábrany a zemní valy, které jsou celkově přijatelnější,“ píše se na webu.

Vliv Ploučnice na povodeň v Labi ale započítaná je. Uvedl to ředitel pro správu povodí Povodí Labe Václav Jirásek.

„Do matematického modelu jsme započítali všechny stoleté povodně na Ploučnici. Pokud se protipovodňová opatření postaví, stačí na stoletou vodu z Ploučnice a ochrání pravý břeh Labe před padesátiletou vodou,“ vysvětlil Václav Jirásek.

Proč nelze stavět stejné zábrany na pravém břehu jako na levém vysvětloval už před několika týdny na jednání zastupitelstva.

„Nejméně devastující pro Mariánskou louku a okolí je železobetonová zeď, nebude vysoká dva metry, ale metr sedmdesát,“ řekl. K tomuto závěru odborníci došli po zpracování několika variant, na nichž pracovali už od roku 2002. Stejně tak jako k dalším opatřením mobilním či pevným opatřením na obou březích Labe.

Děčín už začal jedno protipovodňové opatření stavět, a to na Starém městě u plaveckého areálu. Platí ho ze svého rozpočtu a městskou kasu vyjde na dvacet milionů korun. „Majetek plaveckého areálu v hodnotě dvou stovek milionů korun, potřebuje ochránit, otázkou je, zda bez návaznosti na velká protipovodňová opatření bude to naše k něčemu,“ řekl děčínský primátor Vladislav Raška.

Protipovodňová opatření musí být v Děčíně dokončena do prosince roku 2013. Pokud se nezačne urychleně stavět, termín se nestihne a Děčín o 328 milionů, jež mají opatření stát, přijde. „Peníze rozhodně nenechám propadnou, přesunu je do jiného města, kde protipovodňová opatření uvítají,“ dodal Jirásek.

Děčínská protipovodňová opatření se připravují už od roku 2002. Někteří lidé se o ně začali zajímat až teprve letos v březnu a založili Petice NE děčínské zdi. Vadí jim především betonová zeď u děčínské polikliniky, jež by podle nich nenávratně poničila cenné archeologické území. Podle webových stránek Arniky ji jen na internetu podepsalo 423 lidíPapírové petiční archy podle Barbory Kočkové, dobrovolnice z Arniky, jež je má na starosti, je to už 1356 podpisů. Dokonce tvrdila, že petici podepsala i třicítka zdravotníků z polikliniky, tedy budovy, kterou by zeď měla chránit.