Vaše diplomová práce se věnovala smršťujícím se městům. Co jsou to smršťující se města?
Smršťování je opak rozpínání. Ke smršťování měst dochází ve chvíli, kdy lidé z města odchází nebo do něj nepřichází dostatek nových obyvatel. Důsledkem smršťování je pak přebytek nemovitostí a jejich klesající cena, nadbytečná infrastruktura nebo čím dál dražší náklady na dopravu.

Kde všude je možné se s tímto fenoménem setkat?
Je to vlastně celoevropský problém, třetina obyvatel Evropy žije ve smršťujících se městech. Například v nových německých spolkových zemích je to velkým tématem. Ve východní Evropě je to velmi zřetelné v posledních třech desetiletích, kde se to týká celých regionů. Například Pobaltí nebo Polsko zažívá prakticky neustále velký odliv obyvatel. Souvisí to také s klesající porodností, která je dlouhodobě menší než 2,1 dítěte na ženu. Česká republika je na tom celkem dobře, protože do ní míří poměrně hodně lidí ze zahraničí.

Jak je možné takové problémy řešit? Nechat tomu volný průběh nebo řízeně některé čtvrti zmenšovat demolicemi?
Jsou tu opatření jak k zastavení poklesu, tak nástroje pro řešení následků. U nás, kde v některých městech jako je třeba Děčín, klesá počet obyvatel pomalu, ale stále, zatím hledáme řešení k zastavení propadu. Zato v bývalém východním Německu to byl okamžitý pokles, na který nebyli schopní zareagovat a řešili již jen následky. Tedy prázdné čtvrtě, rozpadající se infrastruktura. To znamená, že se tam muselo přistoupit k demolicím celých souborů domů a čtvrtí. Vznikl fond Stadtumbau Ost (Přestavba měst východ – pozn. red.), který vykupoval nemovitosti. Protože ve chvíli, kdy klesá počet obyvatel, není poptávka po bytech a cena bytů tak klesne, že vůbec neodráží jejich reálnou hodnotu. Pak tu jsou ale ještě opatření k zastavení poklesu, která povedou ke stabilizaci města nebo regionu a propad mohou zastavit. Zároveň města musí najít novou image, nové vize a tím tak zaujmout lidi a přesvědčit je k životu v nich. Každopádně, s oběma případy se pojí nutnost moderních a progresivních postupů při prostorovém plánování měst.

Mají města nebo regiony, ve kterých ke smršťování dochází, něco společného?
Velmi často je spojuje průmysl. V Anglii takové problémy má například Manchester, ve Spojených státech je vylidňováním proslulý třeba Detroit. Společným jmenovatelem je i velikost – smršťování se týká často relativně menších měst. Je to dáno celosvětovým trendem, 21. století je stoletím měst, a to především těch velkých. Ve městech žije více než polovina světové populace a čím je město větší, tím nabízí více možností profesního uplatnění, kulturního vyžití a tak dále. Menší města jim nedokáží konkurovat a obyvatelé z nich odcházejí pryč.

Celý rozhovor najdete v Týdeníku Děčínsko, který vychází ve středu  27. února.