Podle ředitele záchranné služby Petra Bureše a krajského radního pro zdravotnictví Radima Laibla nejsou hlavním problémem peníze potřebné na vybudování výjezdovky ve Varnsdorfu, ale nedostatek lidí. Těch by potřebovali alespoň deset. Zároveň poukázali na to, že jsou na tom jiné oblasti s dojezdy sanitek hůře než Varnsdorfsko.

Téměř k patnácti stovkám případů vyjela v loňském roce záchranná služba na Varnsdorfsko, v průměru se jedná o čtyři výjezdy denně. K drtivé většině z nich, k téměř 1300, vyjela sanitka ze základny v Rumburku. Ke 168 případům spěchali záchranáři z Velkého Šenova, ke 30 z České Kamenice a k jednomu z Děčína.

„Záchranná služba je přetěžována kvůli omezení akutní péče v nemocnici v Rumburku. Kvůli tomu se prodlužují dojezdy, posádky pak nestíhají dojíždět tak, jak by měly,“ řekl spoluautor několika petic bojujících za vytvoření nové výjezdové stanice záchranky ve Varnsdorfu Pavel Vodička.

Nehoda motorky a osobního auta v Želenicích.
V Želenicích se srazilo auto s motorkou, dva lidi převezli do nemocnice

Jako hlavní problém při zajišťování přednemocniční akutní péče vidí nefunkční nemocnici v Rumburku také ředitel záchranné služby Petr Bureš nebo krajský radní pro zdravotnictví Radim Laibl. Podle Bureše záchranná služba až na výjimky dodržuje zákonné limity, tedy dojezd do dvaceti minut od nahlášení události. „Dojezd z Rumburka do Varnsdorfu je okolo devíti minut,“ přiblížil Bureš s tím, že průměrná doba dojezdu v tomto regionu je jen o něco delší, než je krajský průměr.

Přesunutí posádky do Varnsdorfu by místním podle Bureše dalo falešný pocit bezpečí, protože by i nadále zasahovala v celém Šluknovském výběžku. Naopak by se prodloužily časy dojezdů v místech, kam směřuje většina zásahů. Tedy na Rumbursku.

Nová základna by si vyžádala nemalé finanční prostředky. Jen její provoz by ročně stál okolo jedenácti milionů korun, sanitka by vyšla na šest milionů korun. „Největší problém je ale nedostatek lidí. Pro jednu výjezdovou skupinu potřebujeme deset lidí. Pět záchranářů a pět řidičů. Záchranář přitom musí mít vysokoškolské vzdělání,“ vysvětlil Bureš s tím, že jsou v Ústeckém kraji místa, která jsou na tom s dojezdovými časy ještě hůře než Varnsdorfsko. Například okolí Štětí nebo Libochovic na Litoměřicku nebo Klášterce nad Ohří na Chomutovsku.

Pokud by záchranná služba měla pokrýt všechna problematická místa alespoň jednou výjezdovou skupinou, potřebovala by sehnat až padesát záchranářů a řidičů. Naplnit stavy je přitom složité i ve velkých městech. „Pokud by se jednalo jen o patnáct milionů na záchranku, tak je najdeme. Skutečným problém je nedostatek lidí,“ doplnil krajský radní pro zdravotnictví Laibl.

Nemocnice v problémech

Potíže s dojezdovými časy záchranné služby se v celém Šluknovském výběžku začaly hromadit poté, kdy se do stále větších problémů propadala nemocnice v Rumburku. Zatímco dříve byla průměrná doba výjezdu 65 minut, nyní se prodloužila na 97 minut. Po tuto dobu sanitka není k dispozici k dalšímu zásahu. Mohou za to především dlouhé přejezdy s pacienty do nejbližších nemocnic.

„Dříve jsme měli výjezd okolo 25 kilometrů včetně cesty do nemocnice. Nyní je to okolo stovky kilometrů. Výjimkou není ani dvě a půl hodiny s jedním pacientem. To podle mne není smyslem záchranné služby. Potřebovali bychom bližší nemocnici. Funkční,“ popsala rumburská záchranářka Jana Hozáková.

Kraj bude během léta připravovat nový plán plošného pokrytí Ústeckého kraje výjezdovými základnami. Po projednání bezpečnostní radou kraje jej předloží během srpna ministerstvu zdravotnictví ke schválení. Nová výjezdová základna ve Varnsdorfu v něm ale s největší pravděpodobností nebude.