Aktivisté ze sdružení SHO a SED, jež bojují proti přivaděči k dálnici D8 v koridoru nevyužívané železnice zvané v Děčíně Kozí dráha zřejmě na veřejné projednávání posudku vlivu stavby na životní prostředí (EIA) nepřijdou. Posudek se bude projednávat 17. dubna ve velkém sále děčínské Střelnice.

K datu však mají aktivisté výhrady. Na svých stránkách tvrdí, že je stanoveno jednoznačně v rozporu se zákonem.

„Takového projednávání se účastnit nebudeme a svou neúčastí vyjádříme protest proti porušování zákona. Je pochopitelné, že i tuto nezákonnost budeme namítat v příslušných soudních řízeních,“ uvádějí aktivisté.

Aktivisté tvrdí, že ministerstvo životního prostředí porušilo zákon tím, že nedodrželo třicetidenní lhůtu, v níž se lidé k posudku mohou vyjadřovat. Podle nich mohlo ministerstvo životního prostředí až teprve poté veřejné projednávání oznámit.

Zákon uvádí, že příslušný úřad je povinen zajistit, aby se veřejné projednání konalo nejpozději pět dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku. Ta je třicetidenní.

Zákon však nehovoří o tom, zda lze či nikoliv veřejné projednání uskutečnit právě v této třicetidenní lhůtě. Přesto se někteří právníci shodují, že by to mělo být až po ní.

„Výkladem ustanovení zákona můžeme totiž dojít ke dvěma různým závěrům. Klíčové je slovíčko nejpozději,“ upozornila například Markéta Višinková z Ekologického právního servisu.

„Pokud je účelem celého procesu EIA získat objektivní odborný podklad, a v tomto duchu zákon zajišťuje každému možnost ve lhůtě třiceti dnů se k posudku vyjádřit, není možné považovat lhůtu pěti dnů k přípravě na veřejné projednání za dostačující. Fakticky by se takto třicetidenní lhůta k vyjádření smrskla na pět,“ domnívá se Višinková.

Michal Vojáček z pražské advokátní kanceláře je opatrnější.

„Jedná se otázku zákonem výslovně neřešenou. Nenalezl jsem ani žádné soudní rozhodnutí, které by ji v minulosti řešilo. Myslím, že v současné době správnou odpověď nikdo nezaručí,“ řekl advokát Vojáček. I on by se ale přikláněl názoru Ekologického právního servisu.
„Je to výklad, který zkoumá i důvod, smysl a účel zákonné úpravy,“ doplnil Vojáček. Poznamenal, že pokud někdo postup ministerstva životního prostředí napadne, bude otázka předložena soudu, popřípadě Nejvyššímu správnímu soudu, který svým rozhodnutím překlene tento nedostatek v zákoně tak, že se k jednomu z možných výkladů přikloní.

„Domnívám se, že pokud chce ministerstvo předejít soudnímu sporu, mělo by se řídit výkladem druhým, protože přijde maximálně o dva týdny, o které se datum projednávání posune. V případě soudního sporu se záležitost může protáhnout o několik měsíců i let,“ poznamenal Vojáček.

Některým lidem výklad Vojáčka i Ekologického právního servisu připadá zbytečný.

„V zákoně přece není nikde napsáno, že se musí třicet dní čekat a až poté ohlásit veřejné projednávání. Přijde mi to i zbytečné, protože lidé se mohou vyjadřovat písemně, a to i po projednání posudku, kde mohou získat další informace. Kdyby platil výklad právníků, po veřejném projednávání by už nemohli,“ řekl Daniel Pavlík ze sdružení Pro přivaděč, které prosazuje stavbu přivaděče, jenž bude přijatelný pro ekology i ekonomy.