Už téměř na dohled od českých lesů je nákaza africkým morem prasat, který šíří divočáci. Nákazu veterináři zaznamenali jen přibližně 14 kilometrů od českých hranic s Polskem a Německem. Až se dostane do Česka, může ohrozit místní velkochovy, v případě zavlečení hrozí jejich vybití. Chovatelé proto na základě doporučení veterinární správy přijímají preventivní bezpečnostní opatření.

Nákaza se postupně šíří Polskem i Německem na jih. Za bezpečnou bariéru byla dlouho považována německá dálnice A4, tu ale už nakažení divočáci dokázali překonat a přiblížili se k českým hranicím ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku. „Máme připravené pohotovostní plány, které jasně stanoví postup podle nastalé situace. O hrozícím nebezpečí jsme informovali všechny velkochovy, které mají více než pět tisíc prasat,“ popsal současnou situaci ředitel krajské veterinární správy Petr Pilous s tím, že zároveň komunikují s myslivci.

Ilustrační foto.
Chtít certifikát, nebo mávnout rukou? Názor restauratérů na nařízení se různí

Právě na myslivcích je nyní velké břemeno, musí se totiž snažit vystřílet tolik divokých prasat, kolik to jen bude možné. Za každý takto odstřelený kus dostanou dva tisíce korun, s penězi navíc také mohou počítat při nahlášení uhynulého prasete. V Ústeckém kraji byla zatím všechna odstřelená a nalezená prasata bez nákazy.

Oblast se zvýšeným odstřelem se táhne od Hřenska na Děčínsku přes Českolipsko až po Harrachov v Libereckém kraji. Že by se nakaženým prasatům podařilo překonat Labe, zatím veterinární správa nepředpokládá.

Velkochovy v ohrožení

Nákaza ale ohrožuje hlavně velkochovy prasat. Ten největší v kraji chová téměř 40 tisíc kusů. Vepříny proto musely přijmout přísná bezpečnostní opatření. Například v nich nesmí pracovat myslivci, auta mohou do jejich areálů vjíždět jen výjimečně a po dezinfekci. „Je v našem zájmu tato pravidla dodržovat. Pokud by se nákaza do chovu dostala, počítali bychom ztráty v desítkách milionů korun,“ zmínil Josef Kubiš z Agro Jesenice. Tato firma chová v Radovesicích na Litoměřicku přibližně deset tisíc prasat.

Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) se letos nevalorizoval a jeho základní výše tak zůstává stále 13 600 korun.
Minimální mzda v Česku roste. Na pracující invalidy se ale letos nedostalo

Podle šéfa veterinární správy se nikdy nepodaří zcela spolehlivě zastavit šíření nemoci eliminací divočáků, kteří jsou v současné době říje schopni za den uběhnout i 50 kilometrů. „Například při výskytu afrického moru prasat na Zlínsku bylo nejbližší ohnisko vzdálené stovky kilometrů. Je tak více než pravděpodobné, že se o přenos nákazy postaral člověk,“ poznamenal Pilous.

Africkým morem se zabývala také bezpečnostní rada Ústeckého kraje, které se zúčastnil i ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. „Je potřeba větší aktivity pro vyhledávání uhynulých kusů zvěře. Při nálezu úhynu prasete je nutné nález ohlásit na nejbližší obecní úřad či na Krajskou veterinární správu na linku 720 995 202. Při nálezu kadáveru je nutné, aby se nálezce zdržel jakéhokoli kontaktu či manipulace zamezil kontaktu domácího zvířete (psa) s kadáverem,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Magdaléna Fraňková.