Používá k tomu nejstarší léčebný systém světa ajurvédu. Léčebné procedury a masáže, ale i kurzy jógy a meditace nabízí se svou ženou Hanou v nedávno otevřeném centru v ústecké Revoluční ulici.

Masáže na vlastní kůži

Rozhodla jsem se zkusit to na vlastní kůži. Opravdové blaho jsem prožila při SHIRODHAŘE. Je jedinečná a najdete ji pouze v ajurvédě. Teplý olej, který obsahuje vzácné himálajské byliny, namíchané přesně podle tisíce let starého receptu, lil Manoj tenkým pramínkem do spodní části mého čela, těsně nad kořen nosu. Tomuto bodu říkají Indové třetí oko a údajně je tu tolik nervových zakončení, že ovlivňují až 80 nemocí a poruch v těle.

Kúra pak pomáhá při onemocnění krku, uší, nosu, očí, zlepšuje krevní oběh, pomáhá v léčbě migrény a u bolesti hlavy odstraňuje napětí a stres, bolesti páteře a revmatismus, snižuje cholesterol a cukr v krvi a také vysoký krevní tlak, podporuje léčení žaludečních vředů, zlepšuje paměť a zpomaluje stárnutí a dokonce i šedivění vlasů. Každopádně tohle společně s následující masáží hlavy bych vydržela napořád.

Horší už to bylo u masáže zbytku těla tzv. ELAKIZHI. Malé bavlněné batůžky, plněné kořínky dvanácti různých bylin, se zahřívají v teplém ajurvédském oleji a přikládají se na různé části těla, čímž vyvolají pocení. Tehdy se začíná s olejovou masáží. Elakizhi prý mimo jiné uvolňuje zatuhlé a bolestivé svalstvo, a to jsem po túře na hřebenech Krušných hor přesně potřebovala.

S každým dotykem Manojovy ruky se ovšem ukazovalo, že mé svalové zatuhliny jsou i staršího data, chvílemi jsem myslela, že se bolestí počůrám. Pár dnů po masáži jsem se ovšem oklepala…A světe div se: přešla mě obvyklá únava, přestala jsem po ránu otékat a přestala přibývat na váze. Manoj tak pomohl nejen svalům, ale i lymfě, o které jsem do té doby skoro netušila, že ji mám.

Co masáže umějí?

Masáže, které vycházejí z až 5000 let starých postupů, se v ajurvédě považují za klíčový faktor k dosažení dlouhověkosti.

Mají opravdu zázračné účinky. Uvolňují svalové tkáně, ale zároveň podporují cirkulaci cévního a lymfatického systému. Přinášejí tak buňkám v tkáni živiny a současně odvádějí škodlivé toxiny z těla, tím nastolují v těle rovnováhu. Snižují hladinu stresových hormonů, působí protizánětlivě a pozastavují růst rakovinových buněk. Zlepšují vnímavost smyslů a mentální pochody. Uvolňují duševní napětí. Podporují imunitu. Přerozdělují také tukové zásoby, posilují zrak a svalstvo a dodávají tělu ohebnost. Zpomalují proces stárnutí. Vlastně se dá říct, že pomáhají všem systémům v těle: trávicímu, dýchacímu, imunitnímu, nervovému, endokrinnímu, pohybovému, lymfatickému a krevnímu. Podporují tělo v procesu samoléčby.

Jak ajurvéda vznikla?

Zní to trochu neuvěřitelně, ale je to prověřeno tisíciletími. Významnou roli v tom nehraje jen technika masáží, ale použití přesného poměru samozřejmě originálních léčivých himalájských bylin a za studena lisovaných přírodních olejů, jejichž receptury vznikly už ve 3. tisíciletí př.n.l.

Podle legendy se tehdy nejmoudřejší muži Indie sešli v jedné himálajské jeskyni a hovořili o svých léčebných uměních. Přicestovali z různých částí Indie a přinesli s sebou domorodé znalosti léčivých bylin, které se dosud předávaly ústní tradicí. Na tomto velkém setkání své znalosti spojili do společného díla, které nazvali „Ayurveda“, což je sanskrtské slovo „ayus“, které znamená život, slovo „veda“ značí poznání.

Systém se pak předával z učitelů na jejich žáky po další tisíce let. Jak každý ajurvédský lékař doplňoval vlastní zkušenosti, poznání postupně rostlo.V 1. století našeho letopočtu ajurvédský systém zapsal lékař Charaka. V té době, stovky let před zrozením evropské medicíny, ajurvédská medicína měla specialisty v psychiatrii, pediatrii, gynekologii, v ušním, nosním, krčním i očním lékařství, v chirurgii, toxikologii a na těhotenství.

Více naleznete na: www.ayurveda-masaz.cz

Znalosti o indických bylinách a medicíně se šířily do Tibetu, Číny, Mongolska, Koreje a Srí Lanky. Indické učení ovlivnilo i lékařství starověkého Egypta a Řecka. Semena některých rostlin z Indie byla nalezena v hrobkách egyptských faraonů. V době krále Šalamouna a královny ze Sáby indické byliny a koření nakupovali také Izraelité.

V 1. století našeho letopočtu římský autor Plinius popsal indické byliny ve svém díle „Přírodní historie“. Po invazi Arabů do Indie a za pozdější vlády Angličanů ajurvéda upadla. K její renezanci došlo teprve po roce 1947 po osamostatnění Indie. Dnes se těší veliké oblibě i v Americe, Francii a Anglii a tento ucelený medicínský systém z indických Himálají je uznávaný i světovou zdravotnickou organizací. V Čechách je tento obor však víceméně stále v plenkách.

Manojův příběh

Ústecký specialista Manoj Thakur se k ajurvédě dostal v zázemí své rodiny v podhůří Himálají indického státu Himachal Pradesh. Postupem času ji chtěl zvládnout na vyšší profesionální úrovni: pod vedením zkušených mistrů absolvoval školy na severu i jihu Indie. V tradiční ajurvédské škole v Kerale se dokonce učil u jednoho z nejlepších indických učitelů Aju G. Georga. Studia nakonec ukončil na vysoké škole v Dánsku, kde se seznámil i se svojí ženou, Češkou Hanou. Ta s ním odjela věnovat se tomuto oboru do Indie.

„Možná bychom spolu působili v Indii, kde ajurvéda má tradici a jako léčebná metoda je velice ceněná, dodnes. Ale onemocněli mi rodiče, a tak jsme se vrátili do Ústí postarat se o ně. Velmi brzy jsme se tady s ajurvédou uchytili a teď chystáme na stejné adrese otevřít nové, větší prostory,“ říká Hanka.

„Ajurvéda je velmi úspěšná metoda léčby. Ale není to tableta, kterou spolknete a nemoc zmizí,“ popisuje Manoj. „Na rozdíl od klasické západní medicíny neřeší následky, ale hledá příčinu vzniku nemoci a pracuje na tom, aby byla odstraněna. Když se to podaří, a to se podaří téměř vždy, nemoc nemůže pokračovat, jelikož nemá živnou půdu. Ale je to běh na delší trať. Ajurvéda je o harmonizaci těla, a tak mu pomůžete nalézt cestu k sebeuzdravení. Využívá k tomu léčivé rostliny, masáže, ale samozřejmě jde i o vyváženou stravu a pozitivní myšlení,“dodává.

Zpracovala Hana Vojtová