Zakladatel františkánského řádu mnichů a ženského řádu klarisek ve třináctém století představil v den předpokládaného narození Ježíše Krista se živými zvířaty, skutečnými jeslemi a lidmi příběh, který se odehrál v Betlémě. Svatý František byl mystik a dokonalý řečník, který dokonce dokázal v zajetí svou výmluvností přesvědčit sultána Al-Kamila při křížové výpravě, aby ho bez mučení propustil.

Proslavený i dalšími příběhy, a často i nepravdivými, ověnčený světec je považován za otce vánočního dramatu. Františkáni zvyk představovat narození Krista udržovali po staletí, až se stejně jako jeho ukřižování stal symbolem křesťanských Vánoc. Jesličky, v přeneseném významu betlém, daly výjevu historický smysl. „Vánoční jesličky tak vyprávějí příběh o narození Ježíše Krista nejen v živé podobě, ale především v nejrůznějších lidských výtvorech. Malované obrazy, vyřezávané reliéfy, sochy vysoké umělecké hodnoty pocházející z rukou umělců inspirovaly prosté lidi, aby v rodinách stavěli betlémy a jejich tvorba se stala radostnou událostí pro všechny.

V mnoha oblastech pokládají Ježíška do jesliček až na Štědrý den, pod stromeček. Především v horských oblastech patřila k vánočním zvykům hra o zrození mimo kostel, v přírodě se živými zvířaty a postavami. Přicházeli pastýři, měšťané, děti a tři králové, jak vypráví biblický příběh. Hra měla hudební doprovod a zpěvy byly samozřejmou součástí.

Umění bez hranic

Žitavská výstava „Betlémářské umění bez hranic“ ukazuje betlémy a vánoční scenérie z tradičních horských oblastí od Krušných hor, přes Lužické hory, Krkonoše až za Jeseníky a zahrnuje území severně a jižně od těchto pohoří. Záměrem je ukázat pokud možno různorodost materiálů i provedení jednotlivých detailů postaviček i staveb. Nejpůsobivější jsou figurky tvořící betlém z Králíků s jeho bohatou barevností a pestrostí. Jesenický betlém je centrálním exponátem právě svou rozsáhlostí a pestrostí.

Umělecká vánoční díla byla vybrána podle jednotlivých oblastí a tak vedle rozsáhlých jsou krkonošské pouze ze tří postav, jindy zase kompaktní betlémy z papíru. Další dřevěné postavičky zdobí textil nebo jen papír, podle představ nejen dospělých, ale i dětí.

Betlémy pochází ze soukromých sbírek

Nejznámějšími betlémy z Krušných hor, kde se tradice zachovávala, byly dřevěné, ale jsou známy i betlémy chlebové nebo papírové, vtlačované do formiček a poté malované. I z těch nejmenších je cítit duch a charakter obyvatel hor, vydávají svědectví jak o jednoduchém způsobu života, tak o chápání umění a smyslu pro uměleckou tvorbu.

Vystavené betlémy pocházejí ze soukromých sbírek rodiny Ihlových z městečka Spremberg. Nedaleko Žitavy. Manželský pár působil velkou část svého života v muzeích a v oblasti archivů, posledních dvaadvacet let v muzeu ve Sprembergu. Manfred Ihle byl ředitelem a věnoval se archeologii a restaurování. Marie Ihlová působila především v oblasti historie umění a folkloristiky. Společně pořádali řadu výstav, ale jejich vzájemnou láskou byl vánoční příběh s jeho uměleckým ztvárněním.

Krásné jesličky z různých regionů

Manželé Ihlovi shromažďovali různá umělecká díla k tématu „Narození Krista“ jako profesionálové, ale později jako soukromí sběratelé. V současnosti jsou oba již deset let senioři a své sbírky nabízejí o vánočním čase k výstavám v kostelích a muzeích. Svůj čas tak plně věnují přípravě výstav a šíření krásné betlémské legendy. Jejich původní záměr byl shromáždit spíše jakákoli díla, znázorňující narození Krista. Později se zaměřili na původ jesliček podle regionů a charakteristických rysů. V jejich sbírkách tak vznikly několikeré linie. Jejich sbírka obsahuje grafické listy, exponáty z porcelánu, cínu a jiných kovů, papírové modely, pohlednice, podmalby na skle.

Rodinná tradice

U betlémů nejde určit původce, ale je snadné určit, ze kterého regionu pocházejí. Pouze u celých komplexů se podařilo najít tvůrce, podle jeho rukopisu a tvorby detailů. Ale i tak nešlo vysloveně o jedince, ale o kolektiv, rodinu, která se výrobou zabývala.

Vánoční betlémy tohoto druhu jsou běžně označovány za „Kralické betlémy“, vznikaly pravděpodobně nejen v Králíkách, ale i v jejich okolí. Řezbářství jako domácí práce bylo rozšířeno v celém horském pásmu a pochopitelně jako v Jeseníkách i v Orlických horách a Krkonoších. Rodiny pracovaly jak pro obchodníky, specializované na kralické zboží, tak pro Hračkářskou společnost z Hořic. Kralickou produkci ovlivnili betlémáři z Tyrolska, jejichž vliv působil i do Krkonoš a do celých severních Čech. V různých místech na severu lze najít podobné tvary jako jsou kralické.

Dokonale propracovaná díla

Narození Kristovo zprostředkovává jako lidskou a i nejprostším lidem blízkou událost. Je sestaven jako mnoho jiných betlémů z jednotlivých typických figurek, stejně jako jsou stavěny betlémy v jiných oblastech. Hlavními postavičkami jsou Svatá rodina s volem a oslíkem ve stáji, pasáčci s ovečkami společně se zvěstujícím andělem, tři králové s velkolepým doprovodem a zvířectvem. Celkovou kompozici dotváří krajina. Pozadí betlému Ihlových tvoří Svatá země, město Betlém, zaplněné domorodci z východních Čech. Celý horizont je originálem a pochází z roku 1900. Je na něm vidět, že i tady byly vyráběny kulisy sériově, na objednávku.

Výstava je otevřena v Městském muzeu Žitavy denně (mimo pondělí) do 26. února, od 10.00 do 17.00 hodin. Vstupné činí 3,5 eura a zlevněné 2,5 eura. Muzeum se nachází poblíž parkovacích garáží a asi sto metrů od radnice.

Užitečné informace

Betlémy patří z velké části k bezejmenným uměleckým dílům, v minulosti se většina autorů nepovažovala za umělce, ani za řemeslníky. Vystavená sbírka tak vyjadřuje spíše národopisný aspekt, který je dokumentován třeba i jednotlivými figurkami. Některé betlémy byly v domácnostech tajně uchovávány a sloužily jako dekorace domácích pobožností.

Ve východních Čechách byly za centrum zhotovování betlémů venkovského řemeslného typu považovány Králíky. Někteří výrobci se soustředili na určitou postavu či předmět a potom zhotovovali tisíce figurek v různých velikostech od několika centimetrů až po větší rozměry. Pravděpodobně hlavní tělo zhotovil muž a další členové rodiny dodělávali detaily, postavičky barvili a oblékali. Jako ozdoby sloužily různé třísky, papír, sklíčka a další materiály. Hotové předměty se barvily temperou nebo dokonce olejovými barvami.

Figurky z Králíků byly zhotovovány na zakázky podle množství a velikosti, proto také byly anonymní.

Betlém v různých obměnách dotvářejí u horalů myslivci s živou nebo ulovenou zvěří. Podle regionu jsou přidávány figurky poutníků, dětí, sedláků s povozy a dobytkem, drůbeží. Různí řemeslníci přinášejí mouku, buchty, chléb, ovoce, maso, koláče a seno. Potřebné věci pro život. Vyhrává kapela, nebo jen jediný muzikant hraje na housle, dudy, trumpetu. Všechny figurky mají radostný výraz, naplnění štěstím nad zrozením děťátka. Naděje je postavena na příchodu Božího syna, přinášejícího vykoupení, ale také spolehnutí se na vlastní síly.

Zpracoval Milan Turek