Kdo z nás jako dítě netoužil objevit starou, zapomenutou chodbu ve svém okolí? Pokud by se objevený tunel ukázal jako tajný, který plnil v minulosti nanejvýš delikátní poslání a vedl by třeba do jiného, vzdáleného místa, pak by to byla pro objevitele doslova výhra.

Takové sny mají nejen malí kluci, ale i velcí dobrodruzi a snílci.

Bezesporu jednou z nejzajímavějších záhad severních Čech jsou údajné podzemní chodby v Jablonném v Podještědí.

Samotné město je spojováno se sv. Zdislavou z Lemberka, která vynikala v léčitelství a byla zakladatelkou špitálů.
Jedna z pověstí hovoří o chodbě dlouhé dva a půl kilometru, která vede z Lemberka do Jablonného v Podještědí. Na zámku je možné najít několik vstupů do podzemí. Někteří pamětníci právě tvrdí, že zde končila tajná chodba z kláštera.

Schovávaná s wehrmachtem

Stejně jako podzemním prostorám Lemberku, tak i kostelu sv. Vavřince byla věnována v 80. letech minulého století velká pozornost, především ze strany hledačů pokladů.

Pátralo se v mohutných vlnách, protože se věřilo, že zde na konci druhé světové války schoval německý wehrmacht dokumenty a ukořistěné bohatství. Prokazatelné to není a veškeré expedice byly neúspěšné. Pokud se někomu podařilo něco najít, nikdo o tom neví.

Roku 1848 v podzemních prostorách kostela údajně místní mniši našli kostru malého chlapce, který měl zamčený v kryptě zemřít hlady a žízní.
V celém areálu by se pak podle pověstí měly zjevovat přízraky dominikánských řeholníků, které mají mizet na schodišti.

Onen průchod, kudy mniši chodívali, má být dnes zazděný. Někteří jsou ale dodnes přesvědčení, že katakomby kostela skýtají několik pater. Soudí tak podle podezřele duté podlahy.

Zakladatel možná padělal listinu

Zámek Lemberk byl založen asi ve čtyřicátých letech třináctého století jako hrad, který měl střežit významnou obchodní stezku z Čech do Žitavy. Zakladatelem byl Havel z rodu Markvarticů, který patřil k předním osobnostem na dvoře Václava I. i Přemysla Otakara II.

Podivné historické zmatení se točí kolem regulérně prvního majitele hradu. Zmíněný Havel je poprvé uvedený jako majitel v listině krále Václava I. z roku 1241. Ta je nicméně považována za padělek, a tak se pro mnohé stává důvěryhodným dokladem o osm let mladší listina z roku 1249. Původní název hradu Löwenberg byl odvozen od starého rodového znaku Markvarticů, kterým byla lvice.

Před zámkem stojí Bredovský letohrádek se zahradou, od kterého vede alej ke Zdislavině kapli. Na severozápadní straně návrší je Zdislavina studánka a několik do skály vytesaných sklepů a štol. Možná tady lze hledat příčinu vzniku pověstí a legend o tajných chodbách a úkrytech plných pokladů.

Nikdo neví, kde hledat

Pod zámkem stálo hospodářství a pivovar, který se bez velkých sklepních prostor neobešel.

„Pivovarské sklepy mezi parkovištěm a Zdislaviným pramenem jsou opravdu krásné,“ podotýká Vladimír Peša, vedoucí historického oddělení, archeolog a speleoantropolog českolipského Vlastivědného muzea a dodává: „Sklepy konkurují podobně pěkně dochovaným v Mimoni za bývalým pivovarem, dnešním kinem, o kterých psal již jezuita Bohuslav Balbín.“ Návštěvníci sklepení v Jablonném mohou dokonce vidět do stěny vytesaný letopočet založení.


Jak doplňuje Vladimír Peša, o tajné chodbě neví, ani o ní neslyšel. „I když mě zajímá spíše podzemí přírodního rázu, než uměle vytvořené,“ dodává na vysvětlenou.

O chodbě dlouhé více než dva kilometry, která by vedla z Lemberka do Jablonného v Podještědí, nelze oficiálně nalézt zmínku. Pokud se objeví něco, co by mohlo naznačovat její existenci, záhy se ukáže, že to byl planý poplach. I když, kdo ví, třeba se najde šťastlivec, který se zapíše do historie objevem právě této legendární chodby.

ZPRACOVAL Tomáš Mařas