Každý lékař chce být chirurgem. Proč vy jste dala přednost neatraktivní imunologii?
Tak to prr. Není neatraktivní!

Promiňte, ale laikovi se tak může jevit.
S pojmem imunita, tedy obranyschopnost organismu, jsem se poprvé setkala prostřednictvím odborných knih o infekčních onemocněních, které jsem okukovala v naší rodinné knihovně. Maminka Libuše Haasová pracovala totiž přes třicet let jako lékařka na infekčním oddělení ústecké nemocnice. Fascinoval mě fakt, že tak malinké organismy jako jsou viry, bakterie, paraziti, houby… dokáží usmrtit, zničit a znetvořit miliony lidí.

To jste na úvod použila silný kalibr. Miliony lidí usmrcených při pandemii…
Víte, ty malinkaté organismy dokáží měnit dějiny, ať chceme nebo ne. Jsou větší pohromou než války.
Například na španělskou chřipku v roce 1918 zemřelo více lidí než v první světové válce. Tak úžasné detektivky jako byly životní příběhy prvních lovců mikrobů, kteří hledali a bojovali s neviditelným nepřítelem a často při tomto boji položili své životy, by nenapsala snad ani Agatha Christie.
Fascinovalo mě, že kolem nás existují miliardy dalších organismů, které nevidíme, ale které ovlivňují jak v dobrém , tak ve zlém, náš život. A přes mikrobiologii, což je zkoumání tohoto neviditelného světa, byl jen krůček k imunologii. Mimochodem oproti vámi zmiňované chirurgii je imunologie slečnou v oboru, protože je to velmi mladý obor, který vznikl v osmdesátých letech.

Jakoby imunologie byla šamanství.
V jistém smyslu ano. Má prsty ve všech lékařských oborech.

Takže jste se zamilovala do zkoumání mikrosvětů?
To ano. Ona totiž komplexní imunologie pokrývá velmi široké spektrum otázek. Od oplodnění a těhotenství k problémům stárnutí, od očkování k maligním nádorům a transplantacím. Imunologie se ve dvacátém století velmi rychle vyvíjela ruku v ruce s technickým pokrokem. A nyní opravdu víme, že ovlivňuje každou lékařskou disciplínu. Postupem času , díky přibývání takzvaných civilizačních chorob, se po boku imunologie vyvíjela alergologie a dnes tvoří sobě rovné obory.

A jsme u praxe. Jací pacienti vyhledávají vaši pomoc?
Dnes typický pacient , který zavítá do našeho Centra imunologie a mikrobiologie při zdravotním ústavu vypadá takto: nejčastěji na jaře slzící, kýchající a smrkající člověk. Stěžuje si, že tyto problémy ho postihují jen v určitém období a rok od roku více. K tomu je unavený, často ho škrábe v krku a trpí více na záněty horních cest dýchacích.
Probereme s pacientem všechny zdravotní problémy a v případě nutnosti odebereme krev, provedeme výtěry či takzvanou spirometrii a odešleme do našich laboratoří, které jsou ve stejné budově. Je to velká výhoda , neboť lékař může sám odečítat výsledky, je přímým účastníkem celého procesu u „svého“ pacienta. Na našem oddělení se nemůže stát, že pacient je anonymní.

Omlouvám se za ten výraz, ale to je docela nuda. Při zkoumání mikrosvětů jsem si představovala větší dobrodružství.
Líčím nejčastější a nejběžnější příznaky, se kterými se každodenně setkáváme. Ale samozřejmě, že imunologie má zajímavější rozměry. Tak například k nám přišel pán, který se domníval, že brzy zemře, protože má rakovinu.

A to nehledal onkologa - specialistu, nýbrž imunologa?
Hledal. Přijel z nejmenovaného zdravotnického zařízení v Praze. Tam podstoupil vyšetření a po odebrání jeho plicní tkáně mu diagnostikovali možný plicní nádor. Se svými obtížemi se trápil už čtvrt roku. A pak dorazil k nám.
Vyšetřili jsme ho, zjistili celkovou anamnézu - mimo jiné i to, že pán pracuje jako hajný, podstoupil vyšetření spočívající v testování krve, moči, slin a podobně. Laboratorní výsledky ukázaly na onemocnění vyvolané parazitem - larvou škrkavky (toxocarou).

Kdo je…
Karola Haasová (1964) se narodila v Ústí nad Labem. Vystudovala III. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.

Od roku 1988 pracuje v Centru imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Je vedoucí oddělení vakcín. Zabývá se imunologií, alergologií a mikrobiologií. Maminka, která ji přivedla k imunologii, byla známá ústecká lékařka Libuše Haasová.

Byla jedním z iniciátorů petice za zachování samostatného Zdravotního ústavu v Ústí. První bitvu jsme vyhráli, válka ale ještě neskončila, říká o kauze.

O politiku se vždy zajímala, neboť nesnáší komunistický režim. Cítí se být ústeckým patriotem, kterému není jedno, v jakém městě žije, a proto se aktivně zapojila do komunální politiky. Dvě volební období působila jako neplacená ústecká radní za Unii svobody. Věnovala se sociální oblasti a soustředila se na možnosti získání finančních prostředků od státu. V nadcházejících komunálních volbách kandiduje jako nezávislá za TOP 09 v Ústí nad Labem.

Je vdaná a s manželem Luďkem Masopustem mají dvě děti – patnáctiletou Terezu a desetiletou Sáru.

Co je to za nemoc?
Toxocarosa se přenáší na člověka od zvířat.
I proto je důležité, že s každým pacientem probíráme vše, včetně toho, kde pracuje - třeba jako tento pán. Je hajným, který je neustále obklopen zvířaty. Toxocarosa má rezervoár ve zvířatech a člověk se nakazí potravinovou cestou vajíčky, která se s výkaly dostanou do vnějšího prostředí.

Jak hajný dopadl?
Dostal lék, který ničí larvy škrkavek, a jeho „rakovina“ byla za dva měsíce vyléčena.

A umí imunologie pomoci při skutečném nádorovém onemocnění?
To víte, že ano. Největší problém většiny nádorových onemocnění je včasné rozpoznání. Celý život se v našem organismu tvoří nádorové buňky, ale náš imunitní systém je schopen je rozeznat a zlikvidovat.
Jestliže ale nastane situace, kdy nádorových buněk je mnoho, imunitní systém se vyčerpá a již nebojuje. Nádor má pak prostor růst a metastázovat dál do organismu. V tomto stádiu je již nutné invazivní řešení – chirurgické, chemoterapie či aktinoterapie.

Kdy tedy imunologie může pomoci? Co by člověk měl dělat, aby riziko, že svůj imunitní systém vyčerpá, snížil na minimum?
Jestli člověk netrpí dalšími interními onemocněními – například cukrovkou, může svůj zdravotní stav zásadně ovlivnit, a to od narození. Aby se náš imunitní systém po narození správně vyvíjel, potřebuje antigenní podněty. Pryč jsou tedy teorie o prospěšnosti aseptického prostředí například zakazování soužití se zvířaty, roušky u matek po porodech atd. Důležitost kojení snad nemusím ani zmiňovat.
V průběhu dětství a dospívání je sport a životospráva nesmírně důležitým faktorem. V případě, kdy je podezření například na alergické onemocnění, je nutné tuto situaci řešit včas, neboť alergie je celoživotní nemoc a je nutno o ni pečovat. Dále se neobejdeme bez fyzické a duševní rovnováhy – musíme se naučit poslouchat naše tělo i duši. Touto péčí můžeme zabránit, že jiná třeba interní i nádorová onemocnění nepřekročí náš práh. Jestliže se tak stane, pacient může navštívit imunologa, alergologa a ten mu po nezbytných vyšetřeních nasadí léčbu, která pomůže upravit jeho imunitní systém.

V čem konkrétně tedy léčíte jinak než běžní lékaři?
V našem centru jsme schopni přímo z vlastního materiálu pacienta například výtěry z krku a nosu, stěr z píštěle a z vyšetření moče vyrobit bakteriální autovakcínu v kapkové či injekční formě.
Princip terapie touto vakcínou je podobný jako při očkování – do těla dodáváme část těla bakterie takzvaný antigen, který vyvolá imunitní odpověď. Prostředek je maximálně šetřící vůči organismu, neobsahuje jiné chemické látky než sterilní vodu a antigeny bakterií. Vzhledem k tomu, že vakcíny náleží k imunomodulačním preparátům, doporučujeme před aplikací základní imunologické vyšetření. Je vhodné zjistit momentální stav imunitního systému.

Skutečně vyrábíte jen přípravky z krve, moči pacientů? Slyšela jsem o léku, který se vyrábí z krve prasat a vzešel z ústeckého zdravotního ústavu…
To je Imunor (transfer faktor), přípravek z bílých krvinek vepřů, které jsou nejbližší krvinkám člověka. Imunor slouží k podpoře obranyschopnosti člověka hlavně při opakovaných infekcích. Přípravek vznikl v ústeckém zdravotním ústavu pod vedením docenta Josefa Richtera.

Léčíte v Ústí i nějaké VIP pacienty?
U nás léčíme zejména pacienty z celého Ústeckého kraje, ale i z celé České republiky. A ano i VIP, ale konkrétní jména vám neřeknu s ohledem na lékařské tajemství. Ale léčíme u nás populární zpěváky, herce, tanečníky, sportovce i politiky.

ZPRACOVALA Monika Sandorová