Nepříjemné bzučení, hukot a rojení tisíce včel poletujících po rozkvetlé zahradě Marie Seidlové ve Lhotě u Žatce vzbuzuje respekt. V duchu děkuji bohu, že nejsem alergik.

Na jeden den jsem se při reportáži Na vlastní kůži stal včelařem. Včelaři už vytočili první letošní med, a i když je jeho kvalita prý dobrá, v průměru ho letos včely „vyrobily“ méně než v jiných letech. Prý za to může hlavně studené a deštivé počasí v době květu ovocných stromů.

Včelařkou je Marie už přes 30 let

Marie Seidlová chová v současné době 55 včelstev, co včelstvo, to jeden úl. „Začínala jsem před třiceti lety s manželem. Koupili jsme totiž pozemek a původní majitel si přál, abychom zahradu koupili i se včelstvy. Zpočátku jsem se jako asi každá ženská včel hrozně bála. Postupem času jsem si je ale zamilovala. Nyní, když jsem ovdověla, mi s nimi pomáhá syn,“ říká bývalá učitelka Seidlová.

Před vstupem do úlu si nasazuji slamák se síťovkou přes hlavu. Ta včelaře chrání před pobodáním.

„Nebojte. Včela nikdy neublíží, pokud budeme dost opatrní. Včela vycítí i nervozitu. Proto by včelař měl být klidný a zbytečně je neprovokovat. Pochopitelně že i já mám období, kdy dostanu i pět žihadel za sebou. Naštěstí si tělo už udělalo protilátky a mám dobrou imunitu proti včelímu bodnutí,“ vypráví včelařka Seidlová. Dodává, že včelím bodnutím se v některých zemí léčí například revma nebo artróza.

Hlavně žádné prudké pohyby!

Instinktivně ukrývám ruce pod bílý plášť. Chráněn slamákem s kuklou se vrhám vstříc bodavému nebezpečí. „Hlavně žádné prudké pohyby!“ varuje včelařka. Vybaven kuřákem, speciální nástroj s měchem, který slouží k vykuřování včel, a tím je omámí a utlumí, vcházíme do úlu. Měchem kolem sebe foukám dým z uschlého pařezu. Mám strach.

Nepříjemné bzučení sílí víc a víc. Pilné včelky poletují kolem nás. Jsou zvědavé a cítí sladké. Z úlu vyndaváme rámky s plásty medníku. Prohlížíme si je. Jsou z větší části plné. V jednom úlu má Marie Seidlová 22 rámků.

Medomed je centrifuga

„Ty potom po čtyřech ukládám do speciálního přístroje na vytáčení medu, jde o jakousi elektrickou centrifugu. Medomed stáčí hmotu z medníků a ze čtyř rámků je přibližně šest kilogramů medu,“ vysvětluje včelařka.

Bývalá učitelka Seidlová se vedle včelstev věnuje ráda i pečení. „Miluji med. Dávám si ho nejen do čaje nebo na chleba ale z medu peču i zdobené medové perníky,“ říká s nadšením Marie. Včelaření ale není žádný med. Jde hlavně o tvrdou práci a dřinu.

Včelaření není žádný med

„Včelky jsou pilné a pracovité, ale včelař se o včelstva musí neustále starat v každém ročním období. Včelstva se musí dokrmovat cukrem, léčit a připravovat na přezimování. Naštěstí u nás na Žatecku nemáme problémy se včelím morem, více nás ale trápí varroáza, tedy parazitní onemocnění včel, které způsobuje uhynutí celého včelstva,“ říká Marie Seidlová.

Naše další kroky vedou k menším úlům venku na zahradě. Jsou poskládané vedle sebe a z přední části neustále vylétávají nebo naopak přilétávají včelky. V sudu opodál se zase ochlazují, jsou jich tam stovky.

Vzpomínky na Včelku Máju

Když někomu na zahradu přilétne jedna včela nebo vosa, má panickou hrůzu ze žihadla, tady jich na zahradě poletují tisíce. Hukot zní všude kolem nás. Snažím se nemyslet na nebezpečný bodavý hmyz, raději si představuji hodnou a sympatickou včelku Máju z televizního kresleného seriálu.

Včelí královna si své nápadníky bere na svatební cestu do oblak. V nepředstavitelné výšce si „zve“ nejzdatnější trubce. Zatímco oplozená královna odlétá klást vajíčka do plodiště, trubci padají a umírají. Královna denně naklade až čtyři tisíce vajíček.

Včelky sbírají nektar

Pilné včelky poté sbírají z květů nektar a ten pak ukládají v úlu do buněk. Med je sladká hmota, produkovaná včelami, z nektaru nebo medovice. Tvoří ji převážně ovocný a hroznový cukr a pouze méně než 10 procent sacharózy.

Včely posbírají nektar, medovici a jiné sladké šťávy, nechají je projít vlastním zažívacím ústrojím a uskladní v plástech, kde tato látka za pomoci mladých včelek, které s ní různě manipulují a upravují, postupně dozrává v med.

Smíšený med je nejrozšířenější

Marie Seidlová vytáčí především smíšený med. „Existuje řada druhů medu, to podle lokality. Med dělíme podle původu na 2 hlavní druhy, a to na květový a medovicový. Máme pak luční med, lipový, lesní ale i smíšený, tedy ten, který včelky posbírají z celého okolí a jde o smíchaný květový a medovicový med.

Vyvázl jsem bez jediného bodnutí

Den pomalu končí. A s ním utichá i nepříjemný hukot včelstev. Odkládám slamák i plášť. Odměnou za práci je mi ochutnávka čerstvě stočeného medu. Je lahodný, voňavý a sladký. Naštěstí se má dnešní práce obešla bez jediného bodnutí. Žihadlo nedostala ani zkušená Marie.

„Mé včelky si vás patrně oblíbily. Byl jste hodně opatrný a ony vás pak odměnily tím, že vám nedaly ani jedno žihadlo,“ směje se včelařka Seidlová.