Poslední případ v kraji byl evidován právě v Ústí nad Labem. „Jde o případ onemocnění chlapce narozeného roku 2000, který měl od 17. října teploty.

Zdrojem nákazy byl pravděpodobně rodinný příslušník, který z pracovních důvodů pobývá často v cizině. Ve všech ostatních případech šlo o importovaná onemocnění“ upřesnil Josef Trmal.

Jde tedy o první mezilidský přenos tohoto viru v Ústeckém kraji.

„Chlapec je v domácí karanténě a průběh jeho onemocnění je mírný. Rodinní příslušníci jsou sledováni a poučeni,“ uvedl Trmal.

Situace v celé České republice je zatím relativně klidná, co do počtu evidovaných případů i co se týče průběhu onemocnění. Strach nám proto příliš nenahání.

„Prasečí chřipky se neobávám, protože i normální chřipka zabíjí ročně tisíce lidí. Pokud by se člověk nechal očkovat, pak by se před nákazou měl ochránit,“ řekl například Jaroslav Haidler, ústecký důchodce.

Příznaky prasečí chřipky.

Na případu nakaženého ústeckého dítěte je zajímavá jedna věc. Otec dítěte nebyl mezi osobami, u nichž byla tzv. prasečí chřipka zjištěna. Neměl žádné klinické příznaky, takže nic této chorobě nenasvědčovalo.

Virus tedy může v naší populaci cirkulovat mnohem aktivněji, než předpokládáme. Tomu nasvědčuje i karlovarský případ muže a ženy nakažených prasečí chřipkou. Ani jeden z nich, podle dostupných informací, nebyl v cizině, a přesto se nakazili. Jednatřicetiletá samoživitelka z Ostrova se nakonec stala i první obětí tohoto viru v České republice.

Virus v číslech:
první výskyt prasečí chřipky – letos v dubnu v Mexiku
první výskyt prasečí chřipky v Evropě – 27. dubna ve Španělsku
první výskyt prasečí chřipky v České republice – 25. května – pilot Českých aerolinií
v současnosti – potvrzených případů prasečí chřipky - celkem – 400 000 v ČR - 314
zemřelo - celkem na prasečí chřipku – přes 5300 osob
v Evropě – 229 (k 22.10)
v Anglii - 109
v ČR – jedna osoba: 22. 10. - 31letá žena
Ředitel krajské hygienické stanice domněnku o šíření viru svými slovy potvrzuje.

„Škála klinických příznaků onemocnění je široká, může se jednat i o velmi lehká onemocnění. Přitom riziko šíření chřipky na další osoby je stejné jako v případech těžších průběhů,“ vysvětluje Trmal a dále dodává: „Rozlišení od sezonní chřipky či onemocnění vyvolaného jinými respiračními viry je možné pouze virologickým vyšetřením.“

Čeští vědci o tomto faktu již nějaký čas vědí. Martina Havlíčková, vedoucí Národní referenční laboratoře (NRL) pro chřipku, již ve zprávě z 18. září napsala: „Cca 30 % vyšetřených výtěrů je od pacientů bez cestovní anamnézy, z čehož jasně vyplývá, že virus již několik týdnů – možná déle – cirkuluje v České republice.“

Skutečný počet případů této nové chřipky tedy v Ústí, ani jinde nelze odhadnout.

„Od začátku září vyšetřila NRL pro chřipku a NRL pro nechřipkové respirační viry celkem 90 výtěrů zaslaných v rámci tzv. pilotní studie,“ napsala ve zprávě Martina Havlíčková. V jednom případě pandemická chřipka prokázána byla a v dalších čtyřech případech šlo o chřipku typu A. U těch ale kvůli nízkému obsahu viru ve vzorku nebylo možné prasečí chřipku prokázat.

Také počet virologických vyšetření provedených u osob z Ústí nad Labem není nijak závratný. Bylo provedeno u cca 30-40 osob. I důvod k jejich provedení je dosti specifický.

„Indikací je akutní horečnaté onemocnění s příznaky chřipky. Jde zejména o těžší průběhy u osob, které se v možné inkubační době vrátili ze zahraničí,“ řekl Trmal.

Máme se tedy bát hrozby prasečí chřipky? Odborníci ještě sami nevědí. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková nás prozatím uklidňuje. „Nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě se ukazuje, že je to stále onemocnění víceméně banální.“

Martina Havlíčková z NRL shrnula důvody, které však vedou k obavám před tímto virem. „Pandemic H1N1 2009, který se stává stále dominantnějším, zjevně má značný transmisivní (přenosný) potenciál a unikátní složení kmene i posun komplikovaných průběhů včetně úmrtí do mladších věkových kategorií značí i potenciál pandemický.“

Podle Havlíčkové „teprve nástup podzimního a zimního počasí ukáže, jak velká bude pandemická vlna, která je se vší pravděpodobností z valné části před námi“.
Virus AH1N1
nový podtyp chřipkového viru napadajícího člověka, je výsledkem kombinace dvou virů prasečí chřipky, které obsahovaly geny pocházející z virů ptačí a lidské chřipky.
Příznaky:
horečka 38-40 °C s třesavkou a zimnicí, únava, nevolnost a světloplachost, bolesti hlavy, očí, kloubů, svalů, rýma a kašel, zácpa, průjem, zvracení.

ZPRACOVALA Kateřina Drozdová