Nejhlučnějším městem Ústeckého kraje je Děčín. Vyplývá to ze studie zpracované Ekologickým právním servisem.

„Hlavním zdrojem hluku je jednoznačně silniční doprava,“ řekl Michal Bernard z Ekologického právního servisu, který hlukové mapy a související dokumenty zanalyzoval a sestavil žebříčky nejhlučnějších míst. Automobily se podle něj na hlukové zátěži podílí z více než 95 procent. Podle studie je v Děčíně zasaženo hlukem 3878 lidí a nejkritičtější situace je podél průtahu přes Kamenickou, Nový most, Podmokelskou a Teplickou a na výpadovce na Ústí nad Labem.

Nechtěné decibely by pomohl odstranit jedině obchvat města. O jeho výstavbě se hovoří už osmatřicet let. Do dneška nestojí. A tak se veškerá automobilová doprava valí přes město. Nejdůležitější a zatím nevyřešenou dopravní investicí je napojení města na dálnici D8. V současné době existují tři varianty. Stávající, což znamená vést dopravu přes Teplickou ulici dále do Jílového a Libouchce, varianta údolím Chrochvického potoka a třetí možnost, vystavět dálniční přivaděč namísto železniční trati 132. Posudek vlivu na životní prostředí uvádí, že první varianta přivaděče k dálnici D8 zasahuje hlukem až šedesát decibelů ve dne 224 budov, v noci 169, varianta druhá žádnou a poslední čtyři budovy ve dne. Negativní vliv by podle posudku měla varianta první na rekreační využití území, neboť na rozdíl varianty druhé vytváří novou bariéru v území a rozčleňuje lokality využívané zejména pro krátkodobou rekreaci. Stejně tak z hlediska dopravního napojení dálnice D8 s Libercem a Českou Lípou je výhodnější varianta druhá, neboť významně zkracuje průjezd Děčínem.

Na žádném místě nebudou po vybudování protihlukových stěn překročeny hygienické limity pro hluk. „Nulová varianta má z hlediska obyvatelstva výrazně větší negativní vliv, což je dáno tím, že prochází obytnou zástavbou prakticky všech dotčených obcí,“ upozorňuje posudek. Lidé, kteří v postižených místech žijí, považují hluk za nesnesitelný a doufají v brzkou nápravu. „Jedině obchvat, nic jiného nepomůže. Hlavně ať vede někudy, kde zasáhne co nejméně lidí,“ uvedla Lenka Kobsová, která má v domku rodičů, těsně u silnice v Děčíně Bynově obchůdek. „Rodiče tady i bydlí. Už vyměnili okna za plastová, ale stejně trpí,“ popsala život u silničního tahu, kde denně projedou tisíc aut. Lidé tu nemohou větrat, v noci je budí rachot těžkých nákladních aut. Mnozí z nich se shodují s Kobsovou. „Chceme obchvat, ochránci přírody myslí na brouky, ti, kteří bydlí v okrajových čtvrtích zase na své vily a pozemky, ale že trpí lidi v centru města, to je zřejmě nikoho nezajímá,“ řekl František Mareš. Souhlasí s ním i Daniel Pavlík, jenž kvůli přivaděči založil i sdružení Pro přivaděč. „Situace po vybudování jakékoli varianty se velmi výrazně zlepší,“ řekl Pavlík.

Během několika příštích let ale bude v děčínském regionu nutné zajistit i další významné dopravní stavby, které by měly přinést odlehčení lidem ve městě. K nejsledovanějším se řadí tah z Děčína do Liberce. Odborníci už představili variantu, která by vedla z Děčína přes Folknářskou spojku s vyústěním nad Ludvíkovicemi a pokračovala by dál směrem na Českou Kamenici.

Jak to vidí
Miroslav Patrik předseda Děti Země

O tom, že Děčín je městem, které se potýká s negativními vlivy dopravy je známo. Stačí připomenout občanskou iniciativu v polovině devadesátých let pod názvem „Chceme čistý vzduch!,“ z nichž pak ve městě vznikla pobočka Dětí Země, která se zaměřila na cyklistiku a akci Den bez aut. Město se však k problému dopravy postavilo váhavě. Na druhou stranu je jasné, že omezovat jízdy aut po městě je nepopulární. A tak uživatelé aut mají ze svých jízd výhody a obyvatelé města nevýhody - hluk, emise, prach apod. Jedním z řešení může být výstavba přeložky silnice I/13. Děti Země ale nesouhlasí, aby se tak dělo na úkor zrušení železniční tratě a bez posouzení různých variant. Proto doporučují, aby se ještě v počátcích přípravy posoudily i tunelové varianty pod CHKO České středohoří mezi silnicemi I/13 a I/30, i když jde o dražší řešení.

Jak to vidí
Vladislav Raška primátor města Děčín

O Děčínu se nedá jednoznačně prohlásit, že je hlučným městem, vždyť dvě třetiny jeho rozlohy tvoří parky, lesoparky tedy zeleň. Problémy zde ale samozřejmě jsou a neliší se od podobných problémů s hlukem v jiných městech a to v jejich centrálních zonách. Největší podíl na tom má jako všude jinde doprava. Přes město zastavěnými částmi vedou hlavní silniční tahy, ať už se jedná o levobřežní či pravobřežní část města. Dá se však doprava z centra města odklonit do částí neobydlených nebo úplně zrušit? I to je řešení, avšak nereálné. Zbývají už jen opatření jako jsou výměny oken, protihlukové stěny či rozšiřování zeleně podél silnic. Sám za sebe doufám, že se v blízké budoucnosti dočkáme toho, aby tranzitní dopravu z města odváděly komunikace rychle, citlivě k životnímu prostředí a především s ohledem na lidi, kteří žijí nedaleko.