Děčínsko láká turisty na přírodní krásy a další pamětihodnosti, které ale natěšený návštěvník regionu zapomene vnímat ve chvílích, kdy ho přepadne nejběžnější biologická potřeba. Často je uprostřed měst a obcí bezradný, protože toužebně vyhlížené zařízení se symbolikou WC v dohledu není.

„Je to i případ našeho města. Žádné veřejné toalety tady nemáme a tak musí každý takovou akutní potřebu řešit třeba návštěvou nejbližší restaurace. V některých zákoutích je bohužel patrné, že leckdo volí i jiné řešení,“ tvrdil jílovský místostarosta Václav Zibner.

Jílové je sídelním městem mikroregionu Labské skály, který v rámci rozvoje cestovního ruchu počítá s řadou aktivit a záměrů. „Pokud vím, žádný ze společných projektů se vybudování nějakých záchodků zatím netýká. Nic podobného nemá ve svých plánech ani naše město,“ dodal místostarosta.
Uprostřed turistické sezóny se v lidské mraveniště proměňuje Hřensko.

Návštěvníci by s dostupností veřejných toalet neměli mít problém. Jedno takové zařízení je u přístaviště lodí, druhé provozují trhovci na nábřeží a třetí záchodky jsou nedaleko vstupu do soutěsek řeky Kamenice. Ty jsou ale zdevastované a zůstávaly delší dobu uzavřené.

„Mám příslib od paní majitelky, že je nechá opravit a letos už budou sloužit běžně svému účelu,“ uvedl hřenský starosta Josef Černý. Dodal, že obec nemá finanční nebo jiné možnosti na to, aby nechala zřídit WC třeba ještě v některém dalším místě.

Právě tento fakt považují místní hoteliéři a majitelé penzionů za docela problematický. Většinou mají ve svých zařízeních oznámení, že toalety slouží návštěvníkům restaurace a nebo hotelovým hostům. Tohle upozornění v praxi ale moc nezabírá a stejně tam často přicházejí mnozí lidé právě jen kvůli použití záchodu.
„Není to rozhodně příjemné, když hosty sedící u oběda vyrušuje procesí přicházejících a odcházejících turistů, kteří míří právě na WC. U nás cesta k tomuto zařízení vede přes restauraci,“ tvrdil majitel hotelu Labe Lubomír Stárek.

Informace o fungování záchodků a na nábřeží hoteliéra poněkud překvapila. „Já tam samozřejmě chodit nepotřebuji, ale o jejich stavu si nedělám iluze. Pokud vím, o jejich provoz se starají nebo starali zdejší trhovci a jsou to právě stánkaři, kteří v případě potřeby míří do našeho hotelu,“ dodal Stárek.
O tom, že provoz veřejných záchodků není zrovna levnou záležitostí, vědí své v Děčíně. Město před lety nechalo vybudovat dvě takováto zařízení - jedno na Teplické ulici a druhé nedaleko sportovní haly v Maroldově ulici na místě bývalé výměníkové stanice rozvodu tepla. Šlo o investici za několik milionů korun.

„Firmě, která personálně zajišťuje provoz obou zařízení, město nyní poskytuje na základě mandátní smlouvy půl milionu korun ročně a hradí ze svého rozpočtu i další náklady,“ vysvětlil šéf odboru místního hospodářství a majetku města Tomáš Martinček.

Provoz veřejných záchodků nepatří do kategorie těch služeb, na kterých se dá ekonomicky profitovat.

„Na WC v Teplické přišlo v loňském roce 5 301 lidí, záchodky v Marodově použilo 2 520 osob. Tržby od nich dosáhly výše několika desítek tisíc korun,“ upřesnila Václava Černá z děčínského magistrátu. Porovnání mezi poskytovanou dotací na provoz obou záchodků a počtem příchozích zákazníků napovídá, že v Děčíně každé použití veřejné toalety vychází město řádově na šedesát korun.

V podávání žádostí o dotace na nejrůznější projekty bývá pravidelně úspěšným žadatelem obecně prospěšná společnost České Švýcarsko. Finance získává na propagační činnost a další aktivity. O peníze na nějaké možné vybudování nebo rozšíření sítě veřejných záchodů pro návštěvníky národního parku a jeho spádového okolí společnost ale nežádala.

„Souhlasím s tím, že jde také o důležitou vybavenost navštěvovaných míst. Díky vybudování Domu Českého Švýcarska tohle není problém v Krásné Lípě, kde má veřejné záchodky i město. Turisté také mohou využívat sociální zařízení informačních středisek, například v Doubici nebo Jetřichovicích. Jinde ale mají návštěvníci starosti, kam si odskočit,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Marek Mráz.