Čtyřmilionový úvěr na pořízení cisterny pro své dobrovolné hasiče si vzala Česká Kamenice na sklonku loňského roku. Město se ale třeba ani zadlužovat nemuselo, mohlo potřebné peníze získat prodejem některých svých pozemků nebo jiného majetku.

Brzy by všechno prodali

„Prakticky neustále musíme řešit potřebu nejrůznějších výdajů, na které momentálně nemáme dost finančních prostředků. Kdybychom je získávali zpeněžováním majetku, nemělo by v krátkém čase město co prodávat. A to dopustit nechceme,“ tvrdil starosta Miroslav Weis.

V případě České Kamenice přibývá právě zájemců o koupi pozemků. Jenže zatím není město v situaci, aby je rychle rozprodávalo jenom proto, že potřebuje posílit svůj rozpočet. Navíc, ceny pozemků se mohou do budoucna zvyšovat a s tím třeba kalkulují i současní zájemci uvažující o příštím spekulativním prodeji získaných nemovitostí.

„I proto se vyplatí s podobným prodejem nespěchat,“ připomněl českokamenický starosta.

Prodeje pečlivě plánují

Zbavovat se překotně majetku nechtějí ani další města v regionu. Platí to například i o Varnsdorfu.

Město každoročně získává do svého rozpočtu právě prodejem pozemků a nebo nepotřebných objektů okolo dvaceti milionů korun. Jde ovšem o prodeje plánované s dlouhodobějším předstihem.

„Kdyby vyvstala potřeba nečekaných výdajů, můžeme využít třeba prostředky z investičního fondu. Na něm teď máme okolo dvaceti milionů korun,“ uvedl varnsdorfský starosta Josef Poláček.

Podle důležitosti takové investice by město zvažovalo spíš vzetí bankovního úvěru před nějakým unáhleným rozprodáváním městského majetku.

Hospodaří stále s rezervou

Podobnou filozofií se řídí i v Rumburku. Město hospodaří s neustálou rozpočtovou rezervou, ze které může čerpat peníze na některé nečekané výdaje. Prodej majetku se stává doplňkovou složkou příjmů. „Získané peníze město nedává na běžné provozní výdaje, ale vesměs tyto mimořádné finanční zdroje vážeme na plánované investice,“ vysvětlil rumburský starosta Jaroslav Sykáček.

Potřebují peníze na spolupodíly

Města si schraňují peníze z prodejů majetku i kvůli tomu, aby se mohla finančně spolupodílet na investicích, na které získají dotace z evropských či jiných zdrojů. Je to i případ Děčína, který za prodej s technických služeb města inkasuje dvě stě milionů korun.

„Polovinu této částky si město ponechává jako rezervu na projekty, u kterých předpokládáme financování především z dotací,“ připomněl děčínský primátor Vladislav Raška.