Vládní reforma, která přinesla omezení nebo změnu vynakládání finančních prostředků státu do sociální oblasti, promluvila i do života rodin na Děčínsku. Výraznou měrou se týká i poskytovaných přídavků na dítě. Do mnohých rodinných rozpočtů v regionu tyto peníze už letos vůbec nepoplynou.

„Dříve jsme každý měsíc vypláceli skoro třiadvacet tisíc přídavků. Jejich počet se teď sníží asi o jednu třetinu, odhadujeme úbytek zhruba sedm a půl tisíce přídavků,“ vysvětlila vedoucí dávkového oddělení odboru státní sociální podpory děčínského úřadu práce Hana Přivřelová.

Přídavky vyplácí stát od letošního roku v pevné výši. Pro dítě do šesti let je to pětistovka, šest set deset korun dostávají rodiče na děti ve stáří od šesti do patnácti a sedm set korun pak na potomky ve věku od patnácti do šestadvaceti let. Peníze dostávají rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima. Dosud to byl čtyřnásobek minima.

„Teprve až po bilanci lednových výplat budeme moci učinit srovnání vynakládaných letošních finančních prostředků s těmi loňskými. To se celková výše měsíčně vyplácených přídavků pohybovala okolo dvanácti milionů korun při průměrné výši přídavku zhruba tři sta korun,“ dodala vedoucí dávkového oddělení.

Ekonomická situace mnohých rodin s dětmi na Děčínsku je tak svízelná, že se souhrn jejich příjmů pohybuje pod dvojnásobkem životního minima. Budou od státu dostávat měsíčně jedenadvacet tisíc korun. V porovnání s tímto faktem si ale zoufat mohou také některé rodiny, jejichž příjmy jen nepatrně překračují stanovený násobek životního minima. „Mám takový dojem, že tahle vláda se zachovala přímo jánošíkovsky. Jenže si to vládní činitelé v úpravách daní a dalších opatření se souhlasem zákonodárců trošku dost popletli. Jánošík bral bohatým a dával chudým. Oni zvolili opačnou variantu,“ rozčilovala se maminka, která žije s dcerou a jejich příjem s manželem stanovené minimum přesahuje o tři stovky. „To pro nás není ani jeden nákup na víkend a hospodařit musíme s každou korunou, “ dodala. Pětistovkou na dceru už ji stát nepřispěje.

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský ale připomněl jiné souvislosti. „Naprostá většina rodin o peníze de facto nepřichází, protože dochází ke snížení daní , jsou vyšší daňové slevy a bonusy,“ uvedl. Ministr práce Petr Nečas zase vysvětlil, že předchozí zvýšení přídavků na děti a některých dalších sociálních příspěvků bylo výsledkem jakési populistické předvolební vlny. Vyšší výdaje totiž politici odhlasovali před parlamentními volbami v roce 2006. Stát pak musel loni na všech sociálních příspěvcích vyplatit o dvacet miliard korun více, než právě ve volebním roce.

„Máme dvě děti a žádné přídavky pobírat nebudeme. Na náš rodinný rozpočet to ale vzhledem k výši mého i manželčina platu nebude mít vliv. Myslím si, že peníze by skutečně měly dostávat rodiny s těmi nejnižšími příjmy,“ poznamenal děčínský podnikatel Gustav Behina.

Tvrzení zastánců vládní reformy, že o přídavky přichází ti nejbohatší, dostává ale v samotné praxi povážlivé trhliny. Svědčí o tom případy některých rodin, které se pohybují na hranici stanoveného násobku životního minima. „Asi tím nejprůkaznějším příkladem je rodina se dvěma malými a dvěma odrostlejšími dětmi. Příjmy rodiny překračují danou hranici o jedinou korunu. Zákon ale jasně stanoví, že přídavky bohužel dostávat nebudou,“ uvedla Hana Přivřelová z děčínského odboru státní sociální podpory.