Jen hromada hnijících trámů, knimž se nikdo nehlásí, zbyla zbarokního měšťanského domu čp. 86vČeské Kamenici. Leží kdesi za městem. Vroce 2000jej rozebrala parta nadšenců ze sdružení Kampanila ve snaze vzácnou stavbu zachránit. Tehdy na ní stavební úřad vČeské Kamenice vydal demoliční výměr, majitel jej ale daroval Kampanile.

„My jsme dům rozebrali a uskladnili za Českou Kamenicí, kjeho sestavení jsme už ale nedošli,“ řekl tehdejší člen sdružení Kampanila Otto Chmelík zDěčína. Nápad podle něj ztroskotal na tom, že ve Chřibské, kam ho chtěli přemístit, se nenašlo vhodné místo. „Tím pádem jsme neměli žádný projekt, na jehož základě bychom mohli žádat ostátní peníze,“ vysvětlil Chmelík.

To, že případ skončil na nedohodě ovhodné parcele, potvrdil istarosta Chřibské Josef Navrátil. Uvedl, že město nabídlo Kampanile několik parcel, ale žádná se nezdála vhodná. „Jednu zpochybnil architekt, další se nehodila Kampanile, protože prý dům patří do zástavby a unás by stál jako solitér,“ popsal trampoty svýběrem parcely Navrátil.

Ipřesto, že zdomu zbyla jen hromada trámů, oken a dveří, nechalo jej ministerstvo kultury na návrh Kampanily prohlásit za památku. Dnes ho vede na seznamu těch nejohroženějších ipřesto, že neexistuje a není veden vkatastru nemovitostí. „Kampanila dostala dům od původního majitele darem, je to její vlastnictví a měla by konat,“ uvedl Petr Hrubý zústeckého Památkového ústavu. Vysvětlil, že návrh na prohlášení památky ležel na ministerstvu od roku 1999. „Domnívám se, že Česká Kamenice tenkrát vůbec neměla vydávat demoliční výměr, protože běželo řízení oprohlášení památky. Bylo to podle mého názoru protiprávní. Ale nikdo to nenapadl a pak už se na to zřejmě zapomnělo,“ poznamenalHrubý.

Dům byl prohlášen, ač nestál, za památku včervenci 2001a je tak veden dodnes. „Pokusíme se kontaktovat majitele, tehdy za Kampanilu vtéto záležitosti vystupoval Otto Chmelík, a domluvíme se, co sdomem, či spíše stím, co zněj bylo. Kampanila porušuje zákony, a to občanský zákoník a zákon na ochranu památek,“ řekl Hrubý. Na zemědělskou farmu ve Filipově, kde by měly být trámy složené a podle některých svědků už zcela shnilé, pošle referentku. Majitel farmy ozáležitosti nechce hovořit a nechce sní být vůbec spojován. Nicméně nepopřel, že rozebraný dům uněj Kampanila před lety složila.

Otto Chmelík kpřípadu uvedl, že ho velmi mrzí, jak nápad skončil. „Tehdy jsme tomu společně skamarády věnovali hodně energie ipeněz. Ze svého jsme všechno financovali, stálo nás to určitě desítky tisíc korun,“ řekl Chmelík. To, že by dům patřil Kampanile, ale popřel. „Není zapsaný vkatastru nemovitostí a tudíž neexistuje a nikomu nepatří,“ stál si na svém. Dodal, že hlavní odpovědnost za ničení kulturního dědictví nesou především majitelé objektů. Podle něj se zcenného domu nestává památka zapsáním do nějakého seznamu. „Majitelé, kteří iniciují demolice, jsou většinou velmi přesně informovaní ohodnotách, které se chystají nenávratně zničit. Velký díl odpovědnosti mají určitě také příslušné městské úřady a celý systém státní památkové péče, který disponuje prostředky, jimiž lze majitelům památek pomoci. Žádné dobrovolnické aktivity nemohou nefunkční systém nahradit,“ řekl Chmelík.