Děčínská správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce má nového šéfa. Dosavadního vedoucího Wernera Hentschela, který už dosáhl důchodového věku a bude ještě nějakou dobu na správě pracovat na částečný úvazek, ve funkci nahradil Pavel Benda.

S jakými úkoly se v nové funkci chcete vypořádat nejdříve ?

„Čekají mě některé oficiální záležitosti jako představení se našim partnerům na úrovni místní samosprávy i v rámci rezortu na správě Lesů České republiky nebo Povodí Labe či Ohře a podobně. S kolektivem spolupracovníků se ale chceme nejdříve zaměřit hlavně na zpracování nového programu péče o krajinu.To momentálně považuji za jeden z nejdůležitějších úkolů.“

Patříte ke služebně nejstarším pracovníkům správy Labských pískovců. Problematiku ochrany přírody ve zdejší krajině tedy poměrně důvěrně znáte. Je to pro Vás výhodou?

„Myslím, že do jisté míry určitě ano. Za uplynulých skoro sedmnáct let jsem měl možnost blíže poznat specifičnost problémů zdejší krajiny nejen prostřednictvím úkolů, které jsem plnil, ale zajímal jsem se i o práci svých kolegů. Ochrana přírody je vždy týmovou záležitostí, není to hra na vlastním písečku.Díky společnému snažení jsme se v minulosti vypořádali s řadou složitějších úkolů, které souvisely například s přípravnými pracemi vyhlášení Národního parku České Švýcarsko nebo soustavou Natura 2000.“

Takovým stále nerozlousknutým oříškem je budování jezů na Labi. Jaký je Váš postoj k této investici?

„Vývoj této záležitosti společně s některými spolupracovníky sleduji od samého počátku zrodu myšlenky takováto díla na Labi stavět. Ani s odstupem let ale nepovažuji plavební stupně na Labi, bez ohledu na to jestli by byl jeden nebo jich bylo více, za investice pro přírodu prospěšné.Stavební úpravy by řece i jejímu okolí uškodily, proto s výstavbou takovýchto děl samozřejmě nemohu souhlasit.“

Nové šéfové se většinou obklopují i novými spolupracovníky. Počítáte i vy s nějakými personálními změnami ?

„Mám veliké štěstí v tom, že na Labských pískovcích působí kolektiv velice kvalitních a odborně zdatných lidí. Takže žádné personální zemětřesení není na pořadu dne. Spíše se zamyslíme nad některými dílčími organizačními či jinými změnami, které by mohly prospět zlepšení kvality naší společné práce.“