Služeb detektivních agentur na Děčínsku moc lidí nevyužívá. „Nejsou na služby, které poskytujeme zvyklí, nebo o nich nevědí,“ řekl majitel krásnolipské detektivní agentury Radomír Vojtíšek. Dodal, že sledování osob se věnuje tak pětkrát do roka. Nejde pouze o sledování případné nevěry, ale služeb jeho agentury využívají i rodiče, kteří si nejsou zcela jisti, jak jejich potomek tráví volný čas.

Nechat sledovat manžela nebo jinou osobu vyjde na tři sta korun za den, ale jedná se pouze o minimální sledování, kdy jsou nasazeni pouze dva lidé. Jeden na pěší sledování a druhý osobu sleduje z auta. „Při minimálním nasazení lidí, je však velké riziko prozrazení. S vyšším počtem lidí, kteří jsou na akci potřeba, rostou také ceny,“ doplnil Vojtíšek.

„Pokud bychom se měli živit pouze sledováním osob a detektivní prací, mohli bychom agenturu rovnou zavřít,“ uvedl spolumajitel rumburské bezpečnostní a detektivní agentury Jan Ševců. Dodal, že tato práce je hodně závislá na dané lokalitě a v našich podmínkách o ni proto není moc velký zájem. „Zajisté je to jiné ve velkých městech, ale tady by se dalo říci, že každý ví o každém vše,“ dodal s úsměvem Ševců.

Agentury se proto především zabývají střežením rekreačních a průmyslových objektů. Okrajově se také zabývají fyzickou ostrahou osob. „Vlastníme střelnici a prodejnu střelných zbraní. Lidem, kteří požadují fyzickou ostrahu, proto nabízíme možnost udělat si zbrojní pas, ten je vyjde levněji, než samotná ostraha,“ upřesnil Ševců.

To, že se lidé nenechávají navzájem sledovat, naopak těší Barbaru Resnerovou z pražské psychologické a manželské poradny. Podle ní jde v takových případech o velké nabourání soukromí a důvěry, na které má každý jedinec právo. „Jsou optimálnější cesty jak řešit problémy.

Sledování bych v krajním případě doporučila tam, kde se domníváme, že osoba může být nějak ohrožena,“ uvedla Resnerová. Dodala, že do partnerství sledování a podezřívání nepatří.