Děčín má šanci stát se znovu lázeňským městem. Zájem o obnovu někdejší tradice s využitím termálních vod projevil soukromý investor. Magistrát pro uskutečnění jeho záměrů hledá vhodnou lokalitu.
„Tímto úkolem rada města na svém zasedání počátkem října pověřila právě naše odborná pracoviště. Z vytipovaných místních částí nevyhovují předpokládaným záměrům Folknáře ani Jesenice, tedy oblast v místní části Letná nad takzvanou Pivovarskou loukou. Soustředíme se tedy na posouzení dalších lokalit,“ vysvětlila vedoucí odboru rozvoje děčínského magistrátu Věra Jančová. Dodala, že obnova lázeňství je jedním z úkolů Strategického plánu rozvoje města. V minulosti byla tradice děčínského lázeňství spojená především s oblastí Horního Žlebu. Po objevení pramenu železité vody tam koncem sedmdesátých let osmnáctého století byly otevřeny lázně a v pozdějším čase tam začaly vyrůstat ubytovací hostince, hotely, penziony a další domy pro ubytování hostů.
Počátkem dvacátého století začalo lázeňství ve městě skomírat. „Zájem o oživení této tradice v podobě, jakou představil městu soukromý investor, by se od dřívějšího charakteru lázeňství lišil. Mělo by jít o vybudování rozsáhlejšího komplexu,“ připomněl náměstek děčínského primátora Miroslav Samler.
Studie počítá nejen s vybudováním prostor pro léčebné, rehabilitační a další procedury, ale součástí areálu by byly i kolonády a odpočinkové zóny.
„Nesporně zajímavým je i návrh výstavby jakého kongresového centra, které by sloužilo i k pořádání odborných konferencí a podobných významných jednání. Jsou to rozsáhlé plány a je zřejmé, že jejich uvedení v život bude závislé nejen na tom, jestli se podaří vytipovat vhodnou lokalitu, ale velkou měrou také například na dotacích z evropských fondů,“ dodal náměstek primátora.
S plány na využití vod z děčínského podzemí se už také seznámili mnozí odborníci. Oblast Děčína poskytuje vydatné zdroje termální vody a už před časem příslušný vodoprávní organ stanovil, že odběr by neměl překračovat sto padesát vteřinových litrů.
„Součet všech stávajících odběrů na několika místech přitom nedosahuje ani stovky litrů. Takže jsou tady ještě rezervy, využitelné třeba právě pro lázeňství,“ uvedl hydrogeolog Vratislav Nakládal.