Padesát hektarů pozemků vlastní Mirko Bernas u rumburské průmyslové zóny. Přesně vedle pozemků, kde by měla stát žárová zinkovna francouzské společnosti Electropoli – Galia. Bernas se proti zinkovně vzepřel a její výstavbu blokuje. „Po městě kolují fámy, že mi firma nabízí dva tisíce korun za metr, dostal bych za svých padesát hektarů miliardu, ale já pozemky pro takové účely neprodám ani za deset miliard,“ tvrdil včera Bernas. Firma nikdy s Bernasem o prodeji nejednala. „Pouze přes prostředníka nám bylo řečeno, že když od Bernase pozemky koupíme, přestane nám dělat problémy,“ uvedl Radek Kučera, technický ředitel Electropoli – Galvia. „Nechceme pozemek koupit a nikdy jsme nic nenabízeli,“ zopakoval. Mirko Bernas je jediným, který má námitky k územnímu řízení. Kvůli němu není ukončené. Společnost tudíž nemůže zahájit jednání o stavebním povolení. Přitom stavba francouzské společnosti má začít na konci letošního roku. Proti zinkovně ale sepisují lidé petici. Chtějí, aby se o její výstavbě rozhodlo v městském referendu. Petiční výbor si stěžuje, že město občany neinformovalo o záměru stavby žárové zinkovny.
„O stavbě se jednalo na zastupitelstvu a kdokoliv mohl vstoupit do jednání,“ řekl rumburský místostarosta Darek Šváb.. „Ze závodu se bude ročně odvádět asi devět set tun nebezpečného odpadu,“ varoval Miloslav Čapík z petičního výboru. „Hrozba je o to vyšší, že značné množství nebezpečných látek a produktů bude firma vozit po komunikacích přes celý úsek Chráněné krajinné oblasti Lužické hory,“ doplnila ho Dana Hrábková (KSČM), mluvčí petičního výboru a krajská zastupitelka. Proti tomu se ale ohradil Kučera. „To číslo není pravdivé. Celkové množství odpadu nepřesáhne dvě stě padesát tun,“ řekl. Obavy se snažil Kučera rozptýlit. „Ze studie, kterou si nechala firma zpracovat, vyplývá, že dopady na životní prostředí budou minimální.“ Jako příklad uvedl zinkovnu v Českém Dubu, kde se pracuje s větším množství chemikálií a nikdy nic neuniklo. Firma si navíc vyžádala oponentní posudek. Společnost je také certifikována na systém ochrany životního prostředí. Zastupitelé pozemky v průmyslové zóně Rumburk prodali francouzské společnosti letos v červnu za téměř osm milionů korun. Už na konci dubna místostarosta města, Darek Šváb (ČSSD), spolu s dvěma úředníky městského úřadu podepsali souhlasné vyjádření k územnímu rozhodnutí. „Můj podpis byl v souladu s radou města a takzvaným posudkem vlivu na životní prostředí,“ řekl Šváb. Územní řízení, které je potřebné k žádosti o stavební povolení, ještě ukončeno nebylo. Kvůli nejasnostem okolo pozemků podal na neznámého pachatele trestní oznámení Radko Bernas a Josef Dvorský. „Zatím jsme ani nezahájili úkony trestního řízení, víc k případu teď nemůžu říci,“ uvedla děčínská policejní mluvčí Aneta Zdobyláková. Projekt výstavby zinkovny je posuzován podle nejpřísnějších norem. František Janačík z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje uvedl, že rada kraje požaduje prověřit zajištění emisí do ovzduší a vod na úrovni nejlepších technik. Electropoli – Galvia, nyní čeká na Integrované povolení a uzavření územního rozhodnutí. „V případě porušení podmínek ve zkušebním provoze, nemusí být společnosti Integrované povolení uděleno,“ uvedl František Janačík. Blízko hraničního přechodu Rumburk u německého města Löbau spustila provoz žárová zinkovna firmy WIEGEL Kittlitz Feuerverzinken. Ta se specializuje na žárové zinkování - ponorem do roztaveného zinku. Proti této zinkovně nikdo petici nesepisoval,i když je větší a výkonnější než rumburská. „O žádné zinkovně, která je kousek od Rumburku nevím. Jestli je někde v Německu, tak určitě ne několik kilometrů od Rumburku,“ sdělil Miloslav Čapík, člen petičního výboru. Také Mirko Bernas prý o ní neví. „Ale o té naší už Němci vědí a důrazně se proti ní ohrazují, jedná se o tom v Drážďanech i v Berlíně,“ tvrdil včera. Nová zinkovna nabídne asi padesát pět nových pracovních míst. Stavba prošla řízením EIA a ČIŽP, Krajský úřad či Krajská hygienická stanice neměly proti stavbě žádné připomínky.