Tím jsou podle povahy spáchaného skutku obecně prospěšné práce v rozmezí od padesáti do čtyř set hodin. Zkušenosti z Děčínska ale ukazují, že z mírnějšího trestu často sejde.
Odsouzení totiž neodpracují ani hodinu a nakonec stejně musí do vězení.„ Ukládání alternativních trestů zákon umožňuje už několik let a za tu dobu jsem vynesla desítky takových rozhodnutí. Podle mého odhadu asi tak ze dvou třetin jsem je pak musela měnit na verdikty o odnětí svobody,“ rekapitulovala děčínská soudkyně Hedvika Kolářová. Většina odsouzených nemá zájem uložené práce vykonávat. Hledají důvody , které by je osvobodily od požadované činnosti. „Setkal jsem se s tím v poslední době. Na rekonstrukci zakoupeného rekreačního areálu v Jiřetíně pod Jedlovou jsme dostali k dispozici více než třicet lidí. Práce tam začali vykonávat dva odsouzení. Další se vymlouvali na zdravotní a jiné potíže. Dokonce zkoušeli moji trpělivost, abych jim výkon prací potvrdil bez toho, že by se vůbec chopili krumpáče nebo jiného nářadí,“ ilustroval svoji zkušenost s lidmi odsouzenými k alternativnímu trestu ředitel děčínského Domu dětí a mládeže v Teplické ulici Zdeněk Kult.
Mnozí provinilci kalkulují i s tím, že si trest odpykají až těsně před vypršením stanovené jednoroční lhůty. „Tam, kde můžeme na odsouzeného působit, tak se snažíme přesvědčit ho o tom, aby stanovenou povinnost splnil podle možností co nedjříve. Jenže řada pachatelů nemá o využití našich služeb zájem, další se ani nezdržují v místě svého bydliště a zbytečně si tak komplikují život,“ uvedl Michal Slavík, vedoucí děčínského střediska Probační a mediační služby. Ta se před lety stala prostředníkem výkonu alternativních trestů. Za deset měsíců letošního roku padlo v případě děčínského soudu 319 verdiktů o výkonu obecně prospěšných prací. „Tenhle údaj se jednak blíží celkovému počtu loňských případů a zároveň vypovídá i o tom, že soudci alternativní trest využívají stále častěji,“ poznamenal asistent probační a mediační služby Lukáš Herich. Riziko, že se neodpracovaný počet stanovených hodin promění na pobyt ve vězení berou mnozí provinilci lehkovážně. Výjimkou jsou nedbalostní činy lidí, kteří způsobili dopravní nehodu a jinak vedou spořádaný život. „Těm je ale docela trapné, aby v montérkách někde uklízeli chodníky nebo dělali práce, při kterých by je viděli přátelé a známí. Považují to za jakousi morální újmu. I na tyto okolnosti zákon pamatuje. Mohou trest vykonat i mimo bydliště,“ připomněl Michal Slavík. V případech, že se odsouzení k odčinění trestu nedostali, jde většinou o to, že se dopustili nových krádeží nebo další závažnější trestné činnosti, u které už alternativní trest nepřichází v úvahu. Jde o recidivisty a početnou skupinou pachatelů se změnou alternativního trestu na pobyt za mřížemi bývají Romové ,“ uvedla soudkyně Hedvika Kolářová.