Laik je ponechá bez povšimnutí, ale botanici a mykologičtí odborníci při jejich objevení zaplesají.
„Oblast Labských pískovců a Národního parku i některých navazujících lokalit je zajímavá tím, že se tady vyskytují prakticky horské druhy nebo druhy, kterým se daří v chladném a vlhkém prostředí. Takže ve zdejším regionu nacházíme houby, které jinak rostou na Šumavě na rašeliništích v nadmořské výšce nějakých jedenáct set metrů a tady prakticky stejné nebo podobné druhy nalézáme v místech s nadmořskou výškou okolo sto padesáti metrů,“ tvrdil botanik Národního muzea v Praze Jan Holec.
Na mezinárodním semináři, který se uskutečnil v závěru minulého týdne na děčínském zámku u příležitosti pětatřicátého výročí vyhlášení Chráněnné krajiné oblasti Labské pískovce, zazněly i další zajímavé postřehy k výskytu hub ve zdejších lesích. Zastoupení tady mají i houby, které se jinak vyskytují v pralesovitých a lesních rezervacích, například na Boubíně nebo v Žofínském pralese.
„K zajímavým nebo dokonce unikátním patří také houby, které se podaří nalézt v porostech kulturních smrčin. Počátkem října jsem tady při jedné exkurzi našel ryzec Bresadolův. Samozřejmě jsem měl z tohoto objevu patřičnou radost,“ dodal pražský botanik.
Podobné úlovky netradičních či dokonce vzácných druhů hub dokumentují, že v Labských pískovcích jsou chudé půdy, které nejsou tolik ovlivněné hnojením a kyselými dešti.
Houby jsou totiž celkem spolehlivými indikátory vypovídajícími o tom, jaká je v daném místě zachovalost životního prostředí, včetně čistoty ovzduší. „Třeba jižní Čechy jsou v tomhle směru jednou z nejzachovalejších lokalit a proto je tam možné nacházet takové ty citlivější druhy. Patří mezi ně lošáky a vzácnější hřibovité druhy a holubinky či ryzce,“ dodal botanik.