Dohadům zamezily informační tabule.
„Na ochozu rozhledny ve výšce zhruba sedm set čtyřicet metrů tyto směrovky ukazují na severovýchod, severozápad, jihovýchod a jihozápad. Samozřejmě, na každé směrovce jsou údaje o okolních obcích, kopcích a o tom, v jaké vzdálenosti a jaká významná přírodní či jinak zajímavá místa je možné daným směrem spatřit,“ uvedl projektový manažer mikroregionu Labské skály David Drobný.
Teď by na dřívější aktivitu s německými partnery měl navazovat další takzvaný zrcadlový projekt. „Začali jsme se zabývat myšlenkou umístění dalekohledu na naší sněžnické rozhledně a podobné zařízení by měla mít i vyhlídková věž, kterou v jedné ze svých místních částí nechalo postavit městečko Altenberg. To se nachází na saské straně nedaleko Cínovce,“ vysvětlil místostarosta Jílového Václav Zibner.
Rozhledna na Sněžníku už jeden dalekohled měla. Výletníci jej mohli využívat až po vhození příslušné mince. „Bohužel mnozí návštěvníci chtěli přístroj ošálit tím, že tam vhazovali i knoflíky a další předměty. Dalekohled tak dokonale poškodili a proto teď padlo rozhodnutí, že nové optické zařízené budou všichni moci volně využívat bez vhazování jakýchkoli mincí,“ dodal David Drobný.
Jestli se na vrcholku Sněžníku objeví dalekohled už příští rok, to bude záležet především na druhu vyhlášených dotačních titulů v rámci evropských projektů přeshraniční spolupráce. Nepůjde o zrovna levný nákup. Náklady mohou dosahovat až čtvrtmilionové výše, Jílové by se na úhradě podílelo zhruba šedesáti tisíci korunami. Pokud by se dotaci získat nepodařilo, projekt se zřejmě stane odloženou záležitostí, protože pouze z vlastních peněz by město nové zařízení nepořizovalo.
Jednoduchou záležitostí nebude ani shánění samotného dalekohledu. Výrobců či dodavatelů vhodného zařízení je na českém trhu málo. „Přitom musí jít o poměrně bytelný dalekohled odolný i vůči nepříznivým klimatickým vlivům, které na rozhledně panují,“ dodal David Drobný.