Na děčínské Pastýřské stěně se zase bude ozývat kvílení motorové pily. V průběhu října začne ve vybraných částech lesoparku další etapa kácení dubů červených. Musí uvolnit místo dubům zimním a dalším dřevinám, na které se váží vzácné druhy bezobratlých a dalších drobných živočichů. „Probírková těžba se bude týkat asi dvaceti stromů a na kácení jsme se dohodli se správou městských lesů. Je to nezbytný krok k připravovanému vyhlášení přírodní rezervace v této oblasti,“ poznamenal Pavel Benda z děčínské správy Labských pískovců. Kácení dubů na Pastýřské stěně trvá už několik roků. Pokračovat bude ještě několik let. Letos budou mizet především stromy v místech nad mototechnou. „Jde o rizikovou lokalitu, kde si práce s motorovou pilou vyžaduje maximální zabezpečení. Zásah se tam neobejde bez použití traktoru a navíjecího zařízení,“ vysvětlil specialista na výškové práce Pavel Vorel.
Do pořezání označených stromů se pustí přesto, že s likvidací dubů červených sám nesouhlasí. „Kácení beru jako součást podnikání, je to moje práce. Ale to neznamená, že nemám proti likvidaci těchto porostů výhrady. Naopak, nelíbí se mi, že mizí stromy, které se staly přirozenou součástí Pastýřské stěny. Argumenty ochránců přírody, že duby červené nejsou původními porosty, nejsou dostatečným zdůvodněním. “ dodal Vorel.
V místech poražených dubů červených vznikne prostor pro přirozený růst stromů, které ochránci přírody považují za původní. Objeví se tam i sazenice některých nových druhů. „Počítáme s výsadbou třešní ptačích, jilmů a lip,“ dodal Pavel Benda. Náklady spojené s kácením dubů červených hradí správa CHKO Labské pískovce z programu péče o krajinu. Každoročně jde o několik desítek tisíc korun.
Porosty na Pastýřské stěně jsou součástí děčínských městských lesů. „Vzhledem k záměrům vytvoření přírodní rezervace s kácením těchto dubů souhlasíme. Víme, že jde o zásah, který lidé vnímají dost citlivě, ale probírková těžba nemá a nebude mít na celkový vzhled zdejších porostů nějaký nepříznivý vliv. Dojde tak alespoň k přirozenému zmlazení zdejších původních druhů stromů,“ tvrdil šéf Lesního úřadu Antonín Novák.
V minulosti lidem při procházkách po Pastýřské stěně vadily hromady delší dobu neuklizených kmenů a haldy pořezaných větví. „Věřím, že teď se tam po pořezání stromů dlouho povalovat nebudou. Jinak je ale běžnou lesnickou praxí, že po každé těžbě hromádky haluzí v lese zůstávají. Při postupném tlení jsou přirozeným zdrojem nových živin,“ dodal Novák. Prakticky každodenní přehled o tom, co se děje na Pastýřské stěně, má Petr Šošško, spolumajitel firmy, která tam provozuje výletní restauraci. „Vůbec to kácení dubů nechápu. Vadí mi to a nevím, proč musí nějakým broukům ustupovat nádherně vzrostlé stromy, které patří ke koloritu zdejšího lesoparku. Myslím, že správci městských lesů by měli spíš likvidovat husté porosty, které brání bezpečnému výhledu podél příjezdové silnice. To by byl prospěšný zásah, do kterého se jim ale pouštět nechce, “ rozčiloval se Petr Šošško.