Sanace nestabilních skalních masivů v oblasti Přípěře a Červeného vrchu v Děčíně nabírá na tempu. Zabezpečovací práce tam ústecká firma AZ Sanace, která zvítězila ve výběrovém řízení na dodavatele stavby, zahájila před několika dny.
„Čekali jsme na vyřízení některých povolení a také vyjádření ochránců přírody. Jejich souhlasné stanovisko se zahájením sanace jsme získali minulý týden a bezprostředně poté jsme se pustili do díla,“ vysvětlil stavbyvedoucí Petr Ujfaluši.
Stavbaři už natáhli ochranné sítě, které mají zabránit padání uvolněných kamenů po svazích do obydlené zástavby. Postup prací jim zřejmě bude komplikovat fakt, že veškerý potřebný materiál si na místo musí dopravovat ručně.
Sanační práce v oblasti Červeného vrchu budou v mnohém odlišné od těch, které museli odborníci z ústecké firmy zajišťovat v oblasti Děčína a Hřenska v několika posledních letech. Teď skalní řícení hrozí hned na několika místech. Jde o sedm vymezených sektorů a v každém z nich je ještě několik dílčích lokalit. Kromě rozsáhlejších pískovcových bloků se ve svazích povalují už dříve uvolněné balvany, které by se mohly kdykoli samovolně zřítit do údolí směrem k Labi.
Ke zpracování projektu zajištění nebezpečných svahů v lokalitě Červený vrch došlo už v loňském roce. Poté Děčín požádal o státní dotaci, kterou ministerstvo životního prostředí schválilo před několika týdny ve výši devíti milionů a dvě stě tisíc korun. „Zhruba milion korun musí město přidat ze svého rozpočtu,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí děčínského magistrátu Jiří Hykš.
Lidem v dotčené oblasti by více klidu před hrozícím nebezpečím měl přinést záchytný plot, který zabrání padání balvanů a menších kamenů. Odborníci natáhnou ochranné pletivo a případně i mříže a sítě v délce asi tří set šedesáti metrů nad zástavbou rodinných domků. Toto opatření doplní střední sanace bloků a masivů, u nichž je poměrně vysoké riziko nečekaného zřícení.
„Musíme přikročit ke kombinaci veškerých možných zabezpečovacích prvků. V těch svazích ve své podstatě ani tak nejde o klasické pískovcové masivy, ale spíše se jedná o poměrně velké suťové pole,“ upřesnil Petr Ujfaluši. Připomněl, že ke slovu se dostanou v některých místech i kotvící lana nebo pevné kotvy a stavbaři také počítají i s podezdívkami masivů. Sanace tak potrvá nejméně dva měsíce, ale možná i déle. Pak bude navazovat následné monitorování skal.
„To je běžně stanovenou podmínkou při poskytování státní dotace. Do tohoto systému měření probíhajících skalních procesů už magistrát začlenil oblast Pastýřské a Teplické ulice a další lokality. Náklady na provoz monitorovacího zařízení už musí hradit město Děčín ze svého rozpočtu. Ročně půjde řádově o statisíce korun,“ vysvětlil šéf odboru životního prostředí Jiří Hykš.