Letos to bude jen 5 100 až 5 300 tun chmele, což představuje výnos 0,94 až 0,98 tuny z hektaru.
Nižší úrodu podle nich ovlivnilo počasí, hlavně nerovnoměrné rozložení srážek. Největší propad produkce postihne nejrozšířenější odrůdu, kterou je Žatecký poloraný červeňák.
Podprůměrná byla už loňská sklizeň chmele. V roce 2005 přitom dosáhla 7 831 tun, což byl výnos 1,38 tuny z hektaru. Ve srovnání s běžným průměrem klesnou letos výnosy až o pětinu. Bouřky navíc poničily až 40 hektarů chmelnic.
„Ekonomická situace pěstitelů nebyla dobrá loni, nyní se dá očekávat další zhoršení. Současná výkupní cena zhruba 150 000 korun za tunu sušeného chmele neumožňuje reprodukci a investice, přivítali bychom navýšení alespoň o 10 000 až 15 000 korun,“ uvedl Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.
Tajemník Svazu obchodníků a zpracovatelů chmele Aleš Kopecký ale upozornil, že s odběrateli chmele jsou uzavřeny smlouvy na úrodu až do roku 2009. „O navýšení výkupních cen lze tedy jednat nejdříve od roku 2010,“ uvedl.
První pěstitelé začali sklízet úrodu 12. srpna. Většina podniků o týden později. Chmel zmizí z většiny polí do 2. září, novější odrůdy nejdéle do 15. září.
Pěstitelé letos chmelem osázeli 5 389 hektarů ploch, což je meziročně o 25 hektarů méně. Pokles ploch ovlivňuje podle tajemníka svazu pěstitelů Zdeňka Rosy v posledních letech převážně špatná ekonomika pěstování chmele, způsobená nízkou výkupní cenou chmele a zvyšujícími se náklady na jeho pěstování. Pro oživení tuzemské produkce chmele je nutná rychlá obnova porostů chmelnic. (čtk, sl)