Směřují k vytvoření jakéhosi sportovně rekreačního areálu na pozemcích, které vlastní Česká Kamenice. Tamní zastupitelé se už koncem září mají seznámit se studií zamýšlených úprav a nové vybavenosti. „Předpokládáme, že investiční záměr, který má předložit jeden tuzemský zájemce, bude obsahovat konkrétní návrhy využití jednotlivých částí areálu v souladu s územním plánem města. V něm figuruje právě naše představa vybudování zázemí pro rekreační aktivity,“ vysvětlil českokamenický starosta Miroslav Weis.
O údolí řeky Kamenice se v nedávné minulosti zajímalo několik českých i zahraničních firem. Prvotní vize některých z nich dosahovaly podoby skoro až megalomanské, protože jejich projekty předpokládaly výdaje v řádu několika desítek až stovek milionů korun. Není proto divu, že se potencionální investoři svých představ postupně vzdali.
„Nechceme, aby se Rabštejn stal areálem obehnaným plotem a se záhadným způsobem využití, ale volně přístupným prostorem. Už teď se na projížďky po tamních cestách vydávají cyklisté. Je to ale zatím jen dílčí oživení areálu, navazovat by měly další aktivity,“ uvedl místostarosta České Kamenice Vojtěch Marek.
Podzemí Rabštejna, které kdysi sloužilo německé válečné výrobě, čas od času využívají záchranáři. „Tamní lokalita je vhodným prostorem nejen pro náš nácvik vyprošťování osob a další zásahy , ale několik let tam pravidelně pořádáme republikové cvičení záchranných zdravotnických jednotek a hasičů. Kdybychom o toto zázemí přišli, docela by nás to mrzelo,“ nechal se slyšet ředitel českokamenického Sdružení dobrovolných zdravotnických záchranářů Zdeněk Břečka. Údolí řeky Kamenice se začalo stávat postupem let jakousi klidovou zónou přirozeným vývojem. „Tamní pozemky zarostly nejrůznějšími dřevinami, které bují i ve skalnatých svazích. Právě eroze skal hodně pokročila a budovat třeba nějakou vybavenost bezprostředně v jejich blízkosti by mohlo být riskantním krokem. Také nevím, jak by myšlence terénních a dalších úprav byli nakloněni například ochránci přírody,“ poznamenal k uvažovaným proměnám Milan Drdek z oddělení výstavby a investic českokamenické radnice. V poněkud jiných souvislostech vnímají budoucí využití rabštejnského areálu lidé, kteří se blíže zajímají o regionální historii. „Nechť to místo ožije třeba jiným způsobem, než dosud. Je to ale rozsáhlý prostor, se kterým se pojí osudy tisíců nuceně nasazených pracovníků a vězňů řady národností. Neslavnou kapitolou Rabštejna je bohužel i to, jak se po skončení druhé světové války k tamním zajatcům chovali i tehdejší českoslovenští vojáci. Ať už v bývalém koncentračním táboře vznikne cokoli, neměla by tam chybět připomínka, že jde o pietní místo, kde umírali lidé za války i krátce po jejím skončení,“ zdůraznil děčínský archivář Petr Joza, který minulost Rabštejna zdokumentoval v některých svých historických pracích.