I na Děčínsku jsou firmy, kde cizinci tvoří podstatnou část pracovníků jen proto, že nezaměstnaní z regionu neměli o nabízenou práci zájem. Platí to zejména v některých oborech textilní výroby, kde se nedařilo sehnat dostatečný počet tuzemských pracovníků.
„Zaměstnáváme zhruba stovku pracovníků. Těch tuzemských je okolo deseti a zbytek tvoří lidé z Mongolska. Jsou to jak muži, tak ženy a ve většině případů jde o příbuzné. Tedy třeba manžele, ale i sourozence a další rodinné příslušníky, Podílejí se na pošívání volantů kůží pro jednu německou automobilku,“ vysvětlila spolumajitelka rumburské společnosti Katapult Šárka Šicová.
Renomovaná zahraniční automobilka má rostoucí požadavky jednak na dodávané množství výrobků, ale samozřejmě také na kvalitu produkce, odebírané přes japonskou zprostředkovatelskou firmu. „Šití potahů na volanty si vyzkoušeli i mnozí čeští zájemci. Oproti zaměstnancům z Mongolska ale jejich zapracování trvalo podstatně déle. Prostě nestíhali a výkony odváděli takové, že zůstávali pořád na minimální mzdě, víc jsme jim dávat ani nemohli,“ připomněla Šárka Šicová důvody, proč firma upřednostnila zaměstnávání zahraničních pracovníků.
Více než dvě stovky zaměstnanců má českokamenická firma Interkontrakt, která se zabývá šitím potahů na dětské autosedačky. Jde vesměs o exportní výrobu. „Momentálně u nás pracuje šest žen a jeden muž z Mongolska a s jejich prací jsme spokojeni,“ hlásila personalistka firmy Bohuslava Salačová.
V první polovině letošního roku firmy na Děčínsku zaměstnávaly 428 cizinců. Nejvíce jich bylo právě v textilním průmyslu a druhým nejčastějším oborem jejich uplatnění je stavebnictví. „V tom výčtu národností figuruje skoro třicet zemí včetně členských států Evropské unie. Jednoznačně převažují dělnické profese, ale ve firmách zahraničních majitelů a partnerů jsou mnozí cizinci na postech vedoucích hospodářských pracovníků,“ vysvětlil referent zahraniční zaměstnanosti děčínského úřadu práce Vlastimil Hlaváč.
Nejvíce zaměstnaných cizinců tvoří na Děčínsku Ukrajinci, ke konci letošního června jich bylo 160. Následuje necelá stovka Mongolců, přes padesát bylo pracovníků z Moldávie. V případě dalších zemí jde vesměs o počty jen několika lidí.
„V naší firmě jsme měli jednoho Ukrajince a s jeho pracovní morálkou i profesní zdatností jsme byli maximálně spokojeni. Později se osamostatnil a stal se podnikatelem,“ připojil zkušenost se zaměstnáváním cizinců jeden ze spolumajitelů Děčínského stavebního podniku Vladimír Beran.