Za korunu čtyřicet vykoupí od sadařů padaná jablka výkupna na výpadovce do Benešova nad Ploučnicí. Jablka pak majitel výkupny dodává do chemického průmyslu.
„Není na tom nic divného, používají se třeba na výrobu esencí do mýdel,“ vysvětlil majitel výkupny Vladimír Puncman. O jablka nouzi nemá. Chodí děti s pár kilogramy i dospělí s plnými pytli ovoce. „Bohužel ale právě dospělí podvádí. Do pytlů s ovocem klidně přidají cihly nebo dlažební kostky, jen aby byla váha vyšší,“ zlobil se Puncman.
Cena koruna čtyřicet je nízká. Pucman tvrdil, že cenu neurčuje on, ale zpracovatel, on že od něj dostává pouze provize.
Další možností, jak zpracovat přebytky ovoce, jsou palírny, tedy výrobny kořalek. Vyhlášená Pela ve Valkeřicích sice už nefunguje, ale ovoce zpracují v palírně Benátky v České Kamenici.
„Nevyrábíme ale jenom kořalku, máme tu i lis a lidem na počkání z ovoce vyrobíme mošt,“ poznamenal majitel Jan Kotouč. Doplnil, že pokud ale lidé mošt chtějí, musí dovézt minimálně padesát kilogramů ovoce.
Zužitkuje i zbytky ovoce, jež vypadnou z lisu. Dává je totiž myslivcům. „Je to pochoutka hlavně pro ptáky, výlisky jsou téměř suché a i zvěř si na nich ráda pochutná,“ řekl Čestmír Vondráček, jednatel Okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Děčíně.
Na pálenku musí zákazníci čekat několik týdnů. „Ovoce musí nejprve vykvasit a pak teprve můžeme pálit,“ popsal proceduru Kotouč.
Možnost vyrobit si z přebytků ovoce mošt nebo pálenku lidé na Děčínsku vítají. „Svého času jsme si nechávala vypálit hruškovici právě ve Valkeřicích. Škoda, že palírna už nefunguje,“ uvedla Jana Hromádková z Děčína.
Jiní lidé nabídku palíren či moštáren nevyužívají, protože si ovoce zpracují sami. „Moje babička dělá zavařeniny, kompoty a vyrábí i třeba domácí griotku. Asi nemá toho ovoce tolik, aby ho nechala třeba vypálit,“ řekla Jolana Hipiusová z Děčína.