Primář infekčního oddělení Pavel Dlouhý potvrdil, že jde o první letošní oběť klíšťat. „Pacient ležel u nás 10 dní, byl v bezvědomí, na ventilátoru a ochrnutý na všechny 4 končetiny,“ uvedl primář. Dodal, že ostatní pacienti v tak těžkém stavu nejsou. Zato je jich ale více, než bylo touto dobou loni. Jejich počet se blíží ke 40. Podle Dlouhého je to meziroční nárůst zhruba o 20 procent. „Je to déletrvající trend. Každým rokem je jich vždy o něco víc,“ řekl. „Jedním z důvodů je změna klimatu. Klíšťata se stěhují z jihu na sever, vyhledávají i vyšší nadmořské výšky,“ říká Dlouhý. „Svou roli hraje i mírná zima a letošní letní počasí, které klíšťatům vyhovuje,“ dodal. V Ústeckém kraji je několik oblastí, kterým je radno se vyhnout. Podle hygieniků jsou největší ohniska klíšťat na Ústecku a Děčínsku. „Je to především podle říčních toků. V Ústí nad Labem je to od Svádova a Neštěmic přes Velké Březno směrem na Děčín, Boletice, Vilsnice, Březiny, a pak také proti proudu řeky Ploučnice směrem na Františkov,“ vypočítává Josef Trmal, ředitel Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem. „Nedá se ale říct, že by někde bylo od klíšťat zcela bezpečno. Klíšťata mohou parazitovat na zvířatech, především na vysoké zvěři, která je může přenášet,“ dodal Trmal. ¨ Přesto lze vytipovat lokality, kde může být klíšťat méně. Jsou to především zemědělské oblasti s obdělávanou půdou, což je třeba na Litoměřicku směrem na Roudnici nad Labem. Kolik procent klíšťat je infikováno nelze přesně určit. Předpokládá se ale, že v ohniscích je to pět až deset procent. Ne každý člověk, k němuž se klíště přisaje, se zákonitě musí nakazit. „Riziko nákazy je zhruba do deseti procent,“ říká Dlouhý s tím, že v Česku se ročně něco mezi pěti sty až sedmi sty lidmi. Počáteční příznaky nákazy jsou podobné jako u chřipky – tedy teploty, malátnost, bolest kloubů. Pak přijde krátká úleva, tak na dva tři dny, ale nakonec udeří druhá vlna. „Zvracení, světloplachost, ztuhlá šíje a horečky čtyřicítky,“ popisuje Dlouhý. Člověk může i ochrnout.⋌(ls, jh)