V seznamu čestných občanů Benešova nad Ploučnicí zřejmě stále ještě figuruje i někdejší vůdce Sudetoněmecké strany a pozdější říšský komisař pro obsazené pohraničí Čech a Moravy Konrád Henlein. Přijímal čestné občanství čtvrtého prosince 1938 z rukou tehdejšího benešovského starosty Rudolfa Raucha. Zatím se nepodařilo objevit žádný doklad o tom, že by byl tohoto občanství zbaven.
„Je to poněkud nejasná záležitost, o které jsem se dozvěděl před několika dny v souvislosti s aktivitami jednoho zdejšího občana,“ reagoval benešovský starosta Karel Vrbický. Nadšenec by chtěl zdokumentovat historii Benešova v období těsně před druhou světovou válkou a válečná léta až po rok 1948 a objevil i zmiňovaný údaj. Jestli ke zrušení Henleinova čestného občanství došlo a nebo ne, to by případně mohly prokázat některé městské písemnosti. „Nemyslím ale, že bychom s nějakým takovým pátráním ztráceli čas. I když na druhou stranu by možná bylo zajímavé vědět, kdo všechno vlastně čestným občanem našeho města je,“ dodal starosta.
Lidé, kteří se zabývají regionální historií, brali zmínku o možném čestném občanství víceméně jako fakt, kterým nemá smysl se příliš zabývat. Vesměs se domnívají , že tyto „pocty“ udělované válečným zločincům i v případě dalších měst koncem čtyřicátých a na počátku padesátých let minulého století plošně zrušila rozhodnutí tehdejších československých zákonodárných sborů.
„Já bych se v tom vůbec nepitval. Jde o ztrátu času a nebylo by to z historického pohledu nic objevného. Je například známo i to, že po určitou dobu se stával čestným občanem také Stalin,“ uvedl děčínský archivář Petr Joza. Vysvětlil, že to měla být pocta pro samotné obce třeba za splnění dodávek zemědělských produktů. Asi taky nikoho v regionu nenapadne teď pátrat po tom, kde Stalinovo čestné občanství trvá a kde ne. „Pro dnešní život to není podstatné a je nutné se věnovat důležitějším věcem,“ tvrdil Joza.
Zmínku o tom, že se v prosinci roku 1938 Henlein stal čestným občanem Benešova nad Ploučnicí, objevil Vladimír Šefl. Sbírá materiál pro už zmiňovanou knihu o předválečné a válečné historii města. „Dostala se mi do rukou publikace, ve které je i popis tehdejších událostí včetně fotografií,“ poznamenal Šefl. Připomněl, že čestným benešovským občanem s největší pravděpodobností zůstává i Klement Gottwald., který nese hlavní zodpovědnost za nezákonnosti, zvůli, policejní i justiční teror komunistického režimu po Únoru 1948. „To jeho trvající čestné občanství města je faktem zřejmě stoprocentním,“ dodal Vladimír Šefl.