Nést odpovědnost za spáchané trestné činy místo stávajících patnácti už od čtrnácti let. Takový je návrh nového trestního zákona, který v minulých dnech představil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Mezi odborníky, kteří se na Děčínsku zabývají problematikou výchovy dětí a řešením jejich kriminality, však tato novela zákona vzbuzuje spíše skepsi.
Problém je třeba v tom, že pokud se tito nezletilci ocitnou třeba už ve čtrnácti ve vazbě, tak tam nemohou dokončit povinnou školní docházku. I jejich stávající závažné delikty soudy řeší, ale formou nařízené ústavní a ochranné výchovy, kde je čekají běžné školní povinnosti.
„Hlavně si ale myslím, že jenom snížení hranice trestní odpovědnosti závažnou kriminalitu dětí nesníží. Tady musí fungovat řada navazujících výchovných a dalších opatření“ domnívá se děčínská státní zástupkyně Růžena Mašatová.
Před skoro dvěma roky vzniklo ve Výchovném ústavu pro děti a mládež v Děčíně-Boleticích speciální oddělení právě pro umístění nezletilců, kteří se dopustili vražd i dalších závažných trestných činů. Teď je tam deset dětských násilníků.
„Podle mého názoru by se ta trestní odpovědnost mohla dokonce snížit na třináct let. Jsem ale pro praktikování modelu, který funguje například ve Skotsku,“ naznačil ředitel boletického ústavu Jaroslav Žejdl. Vysvětlil, že na britských ostrovech jsou trestně postižitelné dokonce už desetileté děti. Provinilci tam nezůstávají v anonymitě, jako je tomu v případě českých nezletilých pachatelů, a veřejnost ví, jakých závažných deliktů se dopustili. O jejich trestu soud znovu rozhoduje třeba po dovršení hranice šestnácti let.
„Soudci se rozhodují podle toho, jaký vliv na takového pachatele předchozí ústavní nebo ochranná výchova měla. Jestli došlo k nápravě, může to být i jenom podmíněný trest. Ale také třeba deset let vězení,“ dodal Žejdl.
Fungování podobného systému trestů pro dětské vrahy a pachatele dalších závažných deliktů i v Česku si dokáže představit i vedoucí oddělení sociálně právní ochrany dětí děčínského magistrátu Hana Henigová. „Když někdo ve čtrnácti letech zavraždí třeba svoji babičku, tak pro něj není moc velkým trestem, že do svých osmnácti let musí být v zařízení s ochrannou výchovou a pak ústav opustí, jako by se ničeho nedopustil. Měl by si odpykat skutečný trest. Snížení hranice trestní odpovědnosti z patnácti na čtrnáct let podle mě nic neřeší. Jde o složitější problém a stát společně s dalšími institucemi by se měl více zaměřovat na prevenci,“ dodala sociální pracovnice magistrátu.
Násilnické sklony a projevy agresivního chování svých dětí mnozí rodiče podceňují a zajímají se o jejich řešení dost pozdě. „Setkáváme se s tím i v naší poradně, kdy sem přicházejí rodiče a většinou třeba jen matky dospívajících dětí. Stěžují si, že si třeba se svým synem už nevědí rady. Nejednou vyjde najevo, že takové chování je už dlouhodobější záležitostí. Přitom zanedbání prvních zřejmých signálů agresivity bývá začátkem pozdějších ještě vážnějších problémů,“ shrnula poznatky Kateřina Fiedlerová z děčínské krizové poradny POPSI.