Lidé postiženi Parkinsonovou nemocí na Děčínsku trápí nevědomost okolí. Vzhledem ke svému postižení, které s sebou nese například třes a svalovou ztuhlost, se setkávají s tím, že je lidé vnímají jako mentálně postižené.
„Bohužel tady nefunguje širší osvěta a lidé často nevědí, že naše nemoc postihuje pouze pohybový systém, nikoliv mentální schopnosti,“ vysvětlil Jan Ďurďák, který touto chorobou trpí již od svých čtyřiceti let. Dodal, že zejména mladším pacientům s Parkinsonovou nemocí přístup ostatních komplikuje život a přivádí je do nepříjemných situací. I když se onemocnění většinou objevuje u starších lidí, není ale výjimkou, že onemocní i mladší lidé právě okolo čtyřiceti let.
Postižení Parkinsonovou nemocí ale mají v Děčíně také svůj Parkinson klub, který funguje už devět let a má třicet členů. „Scházíme se pravidelně dvakrát týdně, chodíme plavat nebo cvičit,“ řekl Ďurďák. Na jinou činnost ale většinou nejsou peníze, klub žije pouze z příspěvků sponzorů.
Přitom pro lidi s Parkinsonovou nemocí je právě důležité, aby byli ve společnosti druhých. Sama nemoc u nich často vyvolává smutky až deprese, které samota jen popdpoří. „Díky sponzorským penězům jsme nedávno uspořádali společný výlet, ale to bylo spíš výjimečné,“ řekl Ďurďák.
„Pacienty s Parkinsonovou nemocí se snažíme léčit hlavně ambulantně,“ uvedl Michael Slavík, lékař z neurologického oddělení v děčínské nemocnici. Dodal ale, že v pokročilém stádiu musejí pacienti docházet do nemocnice na infúzní léčbu. „Základem léčby u všech hospitalizovaných i ambulantních pacientů je doplnění dopaminu. Vinou Parkinsonovy nemoci totiž odumírají buňky, které jej mají tvořit,“ vysvětlil lékař. Právě nedostatek dopaminu, který se tvoří v mozku, způsobuje už zmiňované příznaky. „Trochu se na nás zapomnělo, potřebujeme, aby o našem problému vědělo více lidí,“ doplnil Ďurďák.