Volně pobíhající psi zejména v tomto období ohrožují zvěř. Právě teď totiž přicházejí na svět nová mláďata.
„Lidé si často neuvědomují, že jejich pes může březí srnu těsně před kladením, kterou jen tak prožene, vážně ohrozit,“ uvedl jednatel okresního mysliveckého spolku Čestmír Vondráček. Vzhledem k suchu ubývá také v lese přirozených pramenišť a vyděšená uhnaná zvěř pak velmi těžko hledá zdroj vody. „Občas se dokonce setkáváme s tím, že majitel, kterého v lese upozorníme, aby měl psa na vodítku, reaguje hrubě,“ doplnil Vondráček. Myslivcům sice nevadí, když jde majitel po vyznačené lesní cestě se psem, který je poslušný a ovladatelný bez vodítka, ale těch je podle Vondráčka málo. Ani sami myslivci v této době nepouštějí své, byť dobře vycvičené psy, z vodítek.
Daleko větší problémy, než s chalupáři, mají myslivci s pejskaři, kteří žijí v příměstských částech. „Ti si často neuvědomují, že příroda a les nejsou jen výběh pro jejich psy, ale že v něm žijí i jiní tvorové,“ řekl jednatel.
Pejskaři by měli mít více ohleduplnosti také na loukách a polích, protože i tam přichází právě nyní na svět nový život. Například bažanti už sedí na vajíčkách a zajíci vyvádějí letos už podruhé svoje mladé.
K zastřelení zatoulaného psa dochází podle Vondráčka jen velmi zřídka. „To může udělat jedině myslivecká stráž, jsou to ale velice zkušení myslivci, kteří dobře poznají už podle chování zvířete, zda se jedná jen o psa, který před chvílí utekl pánovi, nebo o psa-pytláka,“ vysvětlil.
Ani Evelina Jahelková z městského psího útulku nezná ze své praxe případ, kdy by byl pes myslivci zastřelen. „S myslivci žádné špatné zkušenosti nemáme,“ dodala.