Cyklostezek na Děčínsku a zejména ve městě samotném je stále nedostatek. Proto zahájil Krajský úřad Ústeckého kraje už vloni zpracování Marketingové studie rozvoje cykloturistiky v Ústeckém kraji.
„Celkový rozpočet je 2,7 milionů korun, dokončení studie předpokládáme do konce června 2007,“ sdělil Jiří Válka, vedoucí oddělení cestovního ruchu z Krajského úřadu Ústeckého kraje. Dodal, že radní rozhodli o zpracování studie pro čtyři páteřní mezinárodní a nadregionální trasy. Tři z nich se týkají přímo Děčínska. Labská stezka II povede od hranice s Německem přes Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice až na hranice Středočeského kraje. Krušnohorská magistrála začne opět v Děčíně a bude pokračovat přes Labské pískovce po hřebenech Krušných hor územím regionů Ústecka, Teplicka, Mostecka, Chomutovska až na hranice Karlovarského kraje. Poslední z nich, Cyklostezka Ploučnice by měla vést z Děčína přes Benešov nad Ploučnicí na hranice Libereckého kraje.
„Pálí nás více absence cyklostezek ve městě než turistické stezky, které by měly propojovat města,“ řekl Kamil Repeš z Děčínské koalice pro pěší a cyklistickou dopravu. Podle něj jsou cyklisté téměř vyřazeni z městského dopravního provozu. Sám, jak říká, po městě jezdí nerad, odrazuje jej bezohlednost některých řidičů. „Jediná současná cyklostezka v Děčíně je pod zámkem, jinde ale cyklisté prostě nejsou ve městě v bezpečí,“ upozornil Repeš.
Zámecká cyklostezka je hojně využívaná nejen cyklisty ale také bruslaři a rodinami s dětmi. Nemá ale žádnou přímou návaznost na jiné části Děčína, a tak je pro cyklisty zatím jediným bezpečným ostrůvkem ve městě.
Podle Repeše je ale současné vedení magistrátu cyklostezkám nakloněno a má zpracovaný plán. Jedním z důvodů, proč ale stezky nestojí, byly také povodně. Peníze město použilo mimo jiné i na jejich likvidaci.
Jednání ale stále pokračují a pravidelně se jich zúčastňuje také koalice ve spolupráci se sdružením Arnika, které se na jednáních také podílí.