Budovy v ruinách a propadlé střechy. To jsou stále patrné důkazy o ostřelování a explozích. Zdi se rozpadají a v bývalých lidských obydlích roste tráva. Tak popisuje oblast novinářka britského serveru BBC Anne Soyová. Byla členem skupiny novinářů, kteří zcela poprvé spatřili, co napáchala nejméně známá skupina islamistů na světě. Místní je nazývají arabským slovem al-Shabab, tedy mládí.

Podle BBC nemají nic společného se známější skupinou islamistů se stejným jménem v Somálsku. Tvrdí, že jsou spojenci samozvaného Islámského státu. Podle rwandského armádního mluvčího plukovníka Ronalda Rwivanga jde spíše o ideologické spojení.

Streamovací služba Netflix.
Světem otřásl seriál Squid Game. Lidem ukázal děsivou finanční situaci Korejců

Rwandští vojáci vzali novináře na návštěvu po provincii. Cestovali po silnicích, které získali v minulých týdnech.

První skupina novinářů vyrazila z města Palma na sever, na místo útoku z března. Tehdy islámisti zaútočili na hotel, kde zavraždili desítky lidí. Některé oběti byly nalezeny později, stati a se svázanýma rukama za zády. Tento útok přinutil francouzskou společnost Total k uzavření závodu na čerpání zemního plynu.

Druhá skupina cestovala z jihozápadu provincie s oběma rwandskými divizemi směrem do přístavu ve městě Mocímboa da Praia, který získali 8. srpna.

Setkali se s útoky a potyčkami – ozbrojenci totiž spolu se zajatci a oběťmi prchali směrem na jih k lesům národního parku Quirimbas, uvedl plukovník Rwivanga.

Kolem stovky povstalců bylo zabito. Rwanda podle plukovníka přišla o čtyři muže.

Zničené mešity a kostely

Novináři pouze na jedné zastávce ve městě Quitunda narazili na známky běžného života, například děti hrající fotbal, které sledoval z vpovzdálí zhruba osmdesátiletý muž. „Nevíme, co rebelové chtějí,“ sdělil novinářce. „Zničili naše mešity, napadli naše kostely.“

Bojovníci hnutí Tálibán
Afghánistán po Američanech. Tálibán čeká na čínské peníze, ty ale nepřicházejí

Na toto místo se prý přesunul poté, co se dozvěděl, že povstalci oblast opustili. Rád by se však vrátil domů do města Mocímboa de Praia, to je ale v ruinách. Žurnalistka uvádí, že ve městě nezahlédla ani jeden dům, který by mnohaleté boje nenarušily.

Na letištní ploše ukázali vojáci novinářům zbraně, které zabavili ozbrojencům. Jde zejména o zbraně typu AK-47, některé z nich byly popsané jmény – pravděpodobně těch, kteří je dříve vlastnili. Na místě byly také takzvané reaktivní granáty a zbraně k protivzdušné obraně. Na místě byl rovněž přítomen válečný zajatec, osmnáctiletý bývalý rybář. Novinářce sdělil, že ho povstalci zajali a rekrutovali násilím.

Sexuální otrokyně

Některé ženy, které vojáci zachránili ze zajetí, byly více sdílné.

S novinářkou se setkaly ve městě Pemba, kam mnoho z nich uteklo. Matka šesti dětí uvedla, že byla unesena ze své farmy se svými třemi nejmladšími dětmi. Donutili je jít pěšky nejméně týden jen s krátkými přestávkami. „Pokud si děti stěžovaly, zbili je,“ uvedla.

Povstalci ji měli jako sexuální otrokyni po dobu více než jednoho roku. V průběhu rozhovoru pro BBC kojila své dítě. Otěhotněla a porodila až v zajetí. „Nebyl tam dostatek jídla ani jiných zásob,“ popsala. Podařilo se jí ještě s několika dalšími ženami utéct, když nad jejich hlavami v nedávných týdnech burácely helikoptéry rwandské armády. Ty donutily rebely, kteří je drželi v zajetí, uprchnout.

 V Nepálu je nepsaný zákon, že po sňatku dívka opustí svůj rodný dům a přestěhuje se do rodiny ženicha. Pro mnoho chudých rodin je bohužel volba předčasného sňatku schůdná i proto, že doma nebude tolik „hladových krků“.
Život v Nepálu: Náctileté dívky mají už i čtyři děti, domácí násilí se tají

Jiná bývalá zajatkyně, čtyřiadvacetiletá žena, uvedla, že viděla, jak islamisti zabili dvě ženy, které se pokusily utéct. Rebelové rovněž zasévali strach a nedůvěru i mezi ženami. Některé na sebe i donášely.

Ozbrojenci byli aktivní přes noc a nutili ženy ve dne spát. Své zajatkyně brali do vesnic, které okupovali a ony tam musely hledat jídlo. Nebyl ho však dostatek. „Prosím, pomozte zachránit ty, kteří jsou stále v zajetí,“ prosila. Teď se chce vrátit domů za svým manželem a dětmi. Neví však, jak zareagují. Její život už nikdy nebude stejný.

Mozambické síly v současnosti sídlí v oblastech, které od nedávna okupují povstalci. BBC však upozorňuje na viditelné rozdíly mezi nimi a vojáky z Rwandy, kteří jsou lépe vybavení i organizovaní.

Novinářka se ve městě Pempa zeptala rwandského prezidenta na návštěvě Mosambiku Paula Kagameho na cenu této operace. „Je pravda, že to je drahé,“ uvedl. „Potřebujeme podporu.“

Newyorský Oak Island je unikátem. Nachází se na něm dvaapadesát stavení, přístupný je jen pro obyvatele a jejich hosty. Domy se zde prodávají zřídka, většinou se dědí v rodině z generaci na generaci.
Chalupaření po "newyorsku". Na ostrově nemají kanalizaci ani proud, baví je to

Prezident je často cílem kritiky za své chování vůči disidentům ve své zemi, v Mosambiku se však stal hrdinou. Na akcích, které organizovala vláda, místní lidé mávali vlajkami a v rukou drželi jeho portréty.

Mozambická vláda se snaží přimět obyvatele, aby se vrátili domů. Rwandské síly zůstanou v Cabo Delgado až do svého přesídlení.

Povstalci sice jsou v současnosti potlačeni, místní se však obávají, že není konflikt zdaleka u konce.

Mosambik

- země v jihovýchodní Africe, sousedící s Tanzanií, Malawi, Zambií, Zimbabwe, Svazijskem a JAR;
- hlavní město je Maputo;
- má přes 26,5 milionu obyvatel;
- mluví se zde portugalsky a místními jazyky, jde o bývalou portugalskou kolonii;
- je členem Commonwealthu – jako jediná země, které nebyla britskou kolonií;
- má velmi nízký demografický ukazatel HDI, tedy index lidského rozvoje – životní úroveň v zemi je jedna z nejnižších na světě;
- v zemi žijí křesťané, muslimové a lidé vyznávající domorodá náboženství.