O zapojení Spojených států do potopení Moskvy jako první informovali novináři americké NBC News. Nejmenovaný americký představitel ve čtvrtek podle serveru uvedl, že rozvědka Spojených států v dubnu poskytla Ukrajině informace o poloze ruského křižníku. Konkrétně měla na dotaz Ukrajinců potvrdit, že jde skutečně o Moskvu a pomoci s její přesnou lokalizací.

Zdroj serveru nicméně zdůraznil, že loď šla ke dnu výlučně zásluhou ukrajinských protilodních střel Neptun.

Zkáza ruského pokladu

Americké úřady podle jeho slov do poslední chvíle nevěděly, kdy a jestli Ukrajina skutečně na křižník zaútočí. Ukrajina loď 13. dubna zasáhla dvěma raketami. Moskva se potopila o den později. Zkáza chlouby ruského námořnictva se poté stala velkou vojenskou i symbolickou ranou pro prezidenta Vladimira Putina.

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě k 75. výročí vítězství nad nacismem.
Klíčový 9. květen: Proč je pro Rusko stěžejní, co by znamenalo vyhlášení války

Ruské ministerstvo obrany po potopení lodi uvedlo, že zkázu Moskvy nemá na svědomí Ukrajina, ale že na palubě explodovala munice. Plavidlo se pak mělo převrátit, když bylo vlečeno zpět do přístavu. Na palubě údajně bylo přes pět stovek lidí.

Rusové nejprve odmítali jakékoli ztráty, později však přiznali, že na palubě zemřel jeden námořník a dalších sedmadvacet se pohřešuje. Zbylých 396 členů posádky mělo být údajně evakuováno, napsala státní agentura TASS. Podle odhadů západních médií však mohl být počet obětí mnohem vyšší.

Pentagon nicméně přímou zásluhu USA na potopení lodi popřel. „Ukrajina kombinuje informace, které my a další partneři poskytujeme, s fakty, které oni sami shromažďují, a pak dělají svá vlastní rozhodnutí a podnikají vlastní kroky,“ vysvětlil mluvčí ministerstva obrany John Kirby.

Američané se podle něj rozhodně nepodílejí na rozhodování o tom, na jaké cíle se ukrajinské síly zaměřují. Odmítavé vyjádření Pentagonu dnes cituje také ruská agentura RIA Novosti.

Bilý dům pod tlakem

Odhalení amerického zapojení do zkázy křižníku Moskva podle britského listu The Guardian přichází v době, kdy je Bílý dům pod tlakem republikánů, aby dělal více pro podporu ukrajinského odporu. Výzkumy veřejného mínění totiž naznačují, že si Američané nejsou jistí, zda je prezident Joe Biden vůči Rusku dostatečně tvrdý.

Ruský křižník Moskva v roce 2014.
Moskva se dočkala povýšení na ponorku. Potopení chlouby Ruska je hitem internetu

Bidenova administrativa podle britské BBC v posledních dnech zintenzivnila sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, sílí také americké dodávky zbraní a raket do válkou zmítané země. Prezident kromě toho požádal Kongres o třiatřicet miliard dolarů na vojenskou, ekonomickou a humanitární podporu Ukrajiny. Trvá však na tom, že USA na Rusko přímo neútočí.

Zástupci ruského ministerstva zahraničí už dříve prohlásili, že vojenská pomoc ze strany Západu ohrožuje bezpečnost kontinentu. „Biden chce ukázat, že ho neodrazují vágní hrozby Vladimira Putina ohledně možného použití jaderných zbraní a odvety pro země, které pomáhají Ukrajině,“ okomentovala reportérka BBC Sarah Smithová.