S kombinačkami a v hidžábech. Kousek od fronty si Jemenky staví malé elektrárny

Nejde o jejich technické dovednosti, i když i ty jsou obdivuhodné. Jde o změnu paradigmatu, kterou jejich práce v extrémně konzervativní muslimské zemi přináší.

„Role žen v Jemenu? Přece práce v domácnosti,“ stěžuje si Hida Othman Hassan, mladá žena z Abs pro arabskou televizi AlJazeeru. „I když jsme všechny absolventky vysokých škol, nemáme žádné pravomoci, nemůžeme pracovat skoro v žádném oboru,“ pokračovala. Nyní ale jeden z projektů Rozvojového programu OSN, který pomáhá budovat malé lokální energetické zdroje ve válkou postižených lokalitách, pomáhá tento pohled na ženy měnit. Stanice v Abs je jednou ze tří, které se podařilo v zemi vybudovat, je ale jedinou, kterou provozují výhradně ženy.

Bizarní případ z Ruska: Tři žáci čelí kvůli počítačové hře obvinění z terorismu

Předtím, než se podařilo malou nezávislou elektrárnu postavit, svítili si zde lidé baterkami, nebo pětiwattovými žárovkami napojených na tužkové baterie. Podle Othman jsou ceny komerční elektřiny kvůli válce tak vysoké, že k nim běžní vesničané nemají přístup, nemluvě o problémech s dodávkami. Nyní solární mikrosíť poskytuje komunitě levnou, stabilní, čistou a obnovitelnou energii a zároveň řeší i další ožehavý problém této části Jemenu – pomáhá ženám získat jistý příjem a návdavkem nové profesionální dovednosti, což je jinak skoro nemožné. Není tak nic překvapivého na tom, že na žebříčku OSN se Jemen v indexu rovnosti mužů a žen dlouhodobě umisťuje na absolutním dně.

„Nejdřív se nám muži smáli, že prý budeme dělat jejich práci a jak to prý dopadne. Teď nás respektují, protože my jsme vlastníky. Chodí za námi a ptají se, zda nemáme pro ně práci, nebo pro jejich ženy. Přejí si, aby i ony uspěly jako my – holky z mikrosítě,“ říká ředitelka stanice Iman Ghaleb Al-Hamli. „Díky projektu jsme soběstačné, prolomily jsme bariery při jednání s muži a přispíváme do rodinných rozpočtů,“ pokračuje Iman. Podle OSN je to poprvé, co byly tzv. solární energetické mikrosítě v zemi pro výrobu a prodej elektřiny zaveden, navíc jsou považovány i za první soukromě provozované zdroje energie v zemi.

Problém se zásobami

Už když v roce 2015 válka na jihu Arabského poloostrova propukla, měla země problém se zásobováním potravinami a pohonnými hmotami. O pět let později potřebuje přes 80 procent obyvatel nějakou formu pomoci, více než polovina vesnických komunit nemá přístup k elektrice, protože ceny fosilních paliv neustále kvůli nejrůznějším embargům rostou. A nyní v Jemenu zuří i covid-19.

„Třem vesnicím, kde byly doposud zdroje obnovitelné energie realizovány, klesly náklady na elektřinu o 65 procent,“ uvádí projektový manažer z Rozvojového programu OSN Arvind Kumar. V hodinovém horizontu vyjde výroba elektřiny z nafty v Jemenu průměrně na 0,42 dolaru, u solární energie jsou náklady 0,02 dolaru.

V Paříži začne soud se Sarkozym. Bývalý prezident čelí obžalobě z korupce

„Elektrárny v Jemenu nefungují a válkou poničená distribuční síť do venkovských oblastí nedosáhne,“ pokračuje Kumar. Přitom tyto regiony byly jádrem jemenské ekonomiky, ovšem bez příjmů, nabídky pracovních míst a se stále rostoucími cenami ropy se venkovské oblasti bez cizí pomoci zpět na nohy nepostaví. „Proto jsou solární mikrosítě cestou vpřed. Navíc nemusíme zůstávat jen u malých solárních parků, lze postavit i střední pro více vesnic. Slunce je tady dost a stále zadarmo,“ doplňuje Kumar.

„Naučila jsem se nabíjet baterie, připojovat kabely, měřit výkon, převádět proud ze stejnosměrného na střídavý nebo kontrolovat výkon v kilowattech,“ popisuje dvacetidenní školení dnes technická referentka na stanici v Abs Amena Yahya Dawali. Mladé ženy se při tréninku nesetkaly pouze s elektřinou. Součástí bylo i seznámení se se základy managementu a financí. Projekt je kromě OSN podporován i Evropskou unií a realizován Nadací pro udržitelný rozvoj (SDF) Jemen a CARE International.

Dar s velkým D

Evropan se může nad několika solárními panely ušklíbnout, často jich má dost podobné množství na střeše svého domu, ale pro Jemenky a potažmo jemenskou vesnici je to dar s velkým D. „Dříve jsme chodily spát se setměním, kolem sedmé večer. Nyní můžeme řadu úkolů dělat i v noci, protože si můžeme rozsvítit. Sousedka prodala jednu ze svých ovcí a koupila si šicí stroj. Teď, když děti už spí, šije,“ popsala změny Ghaleb.

Stanice v Abs už funguje více než rok, stále generuje elektřinu a příjmy. Nic z ní nebylo odcizeno, ani nebyla poškozena vandaly. „Komunita vidí její výhody a chrání ji,“ doplnila kolegyni Othman.

Soud v Pensylvánii zamítl žalobu na volby. Trump žádá nový přepočet v Georgii

Další dvě mikrosítě rovněž fungují bez větších problému, dokonce dodávají elektřinu i do obchodů. Tři solární elektrárny zaměstnávají sice jen 30 lidí a zároveň vlastníků – ale daly další disponibilní příjem odhadem dalším 2100 lidem. Ti mohou opět šít, svařovat, prodávat potraviny, otevřít obchody apod. Kolem 10 tisíc lidí pak podle propočtu OSN z těchto tří mikrosítí má přímý užitek.

V dalším kroku by se rozvojový program chtěl zaměřit nejenom na další budování těchto malých elektráren, ale i na změnu v jejich financování. Peníze na realizaci by byly získávány ze soukromých zdrojů a tzv. mikrofinančních institucí. V plánu jich v odlehlých oblastech je nyní postavit další sto. Jejich urychlená realizace je nutná i kvůli tomu, aby během pandemie mohly zůstat otevřeny nemocnice a školy. OSN by v Jemenu brzy chtěla rovněž zrealizovat své pilotní projekty na přeměnu odpadů na energii a odsolování na základě stejného obchodního modelu, jaký byl použit i u mikrosítí.

„Budoucnost je slibná,“ usmívá se Ghaleb. „Sen jsme si sice naší elektrárnou už splnily, ale teď musíme zasíťovat celý náš kraj.“