Rok po Brexitu: Britové sčítají ztráty, s nimiž nepočítali

Přes deset let Neil Currie prodával bez jakýchkoliv větších problémů své unikátní litinové pánve a další originální kuchyňské náčiní přes moře směrem na východ. Jeho firma Netherton Foundry se sídlem v městečku v Shropshire, v jednom z rodišť britské průmyslové revoluce, je dodávala zákazníkům v Berlíně i těm v nedalekém Birminghamu. Bohužel po odchodu Spojeného království z Evropské unie prodeje prudce klesly.

Americký deník The New York Times se problémům, které potkaly britské podnikatele a firmy během prvního pobrexitového roku věnoval v obsáhlém materiálu a základní obtíže a možná řešení popsal v pěti bodech.

1) Věčné papírování

První týdny byly hororové. Nejprve zkolaboval transportní systém. Zboží podléhající zkáze uvízlo v přístavech, obchodníci zjistili, že jejich dodavatelské řetězce jsou nemožně zastaralé a lodní společnosti zastavily dovoz do Irska. Po několika měsících se nejvážnější problémy podařilo zmírnit a vyřešit, co ale zůstalo, je frustrující úroveň vyšších nákladů, časově náročné celní formality a nespočet ztracených příležitostí. A neřeší to ani online prodeje. „I tato možnost vysychá,“ řekl Currie, celkově mu internetové prodeje do EU loni spadly o 40 procent.

S Brity je to po brexitu ještě těžší než před ním. Sporů přibývá

Před Brexitem byly jediným výrazným rozdílem v prodeji na pevninu jen vícenáklady na doručení. Zajištění zásilky trvalo méně než minutu. Nyní se pro jakýkoli produkt, který opouští Spojené království – ať už je to speciálně navržený lis na tortilly nebo oblíbená pánev s dubovou rukojetí – musí vyplnit čtyřstránkový celní formulář. Jedna zásilka plus jeden celní formulář rovná se dvacet minut práce.

2) Všechno stojí víc

Pro zákazníky to znamená cenový šok. Jakékoli zakoupené zboží stojí minimálně o 8,50 liber více GBP (250 Kč). I dodavatelské firmy totiž zvedly ceny a účtují si dodatečné poplatky na pokrytí administrativních nákladů souvisejících se cly, daněmi apod. Dodání každého produktu na místo určení také vyžaduje více času. Kromě ztracených online prodejů od jednotlivých nakupujících i řada evropských obchodů, které odebíraly produkty Netherton Foundry, firmě sdělila, že jim to prostě za ty peníze a potíže nestojí. „Samozřejmě, že můžeme dále prodávat. Ale je to všechno mnohem dražší,“ pokračoval železář Currie. „A ta zvolna převládající nálada, že to vlastně ani nestojí za to, je, myslím, to nejhorší,“ dodal.

Podle odhadů agentury UK Trade Policy Observatory se za prvních sedm měsíců platnosti nové obchodní dohody vývoz ze Spojeného království do EU snížil o 14 procent a dovoz o 24 procent. To znamená ztrátu tržeb z obchodování ve výši kolem 44 miliard liber (1,3 bilionu Kč). Většina exportů byla ztracena loni v lednu, protože mnoho logistických společností bylo tehdy zavaleno množstvím dodávek s nesprávnými celními doklady, a tak nebyly schopné zboží dodat. Během roku se pak situace zlepšila a objem exportu se vrátil na původní úroveň.

3) Bez prostředníka ani ránu

Čísla ovšem neukazují, jak tvrdě musí britské společnosti kvůli ztrátě své konkurenceschopnosti pracovat, aby si své zákazníky v Evropě udržely. Jeden z největších zákazníků Netherton Foundry z Německa chce, aby mu pánve byly doručeny prostřednictvím belgického makléře v Belgii, který vyřeší papírování z evropské strany za německého klienta. „To samozřejmě znamená dodatečné náklady. Je to prostě šílené,“ uvedl Currie.

V Londýně zavedli takové poplatky za starší auta, že už s nimi lidé nevyjedou

Obchodní dohoda zaručuje zboží vyrobenému ve Spojeném království bezcelní a bezkvótový přístup na trh Evropské unie. Jenže papírování spojené s vývozem zboží do zahraničí a dokazováním, že zboží splňuje všechny unijní normy, se stalo natolik zatěžujícím, že některé firmy usoudily, že se jim to nevyplatí. Například světoznámý britský řetězec Marks & Spencer zavřel ve Francii svých jedenáct obchodů s potravinami s odkazem na „složitost dodavatelského řetězce.“

4) Chce to být v Evropě

Podle poslední zprávy unijního Centra pro evropskou reformu byl objem obchodu s britskými ostrovy loni téměř o 16 procent nižší, než bylo v dobách před brexitem. A to je podle odborníků teprve začátek dlouhodobých důsledků brexitu. Podle britského Úřadu pro fiskální odpovědnost, lze očekávat propad britské ekonomiky o čtyři procenta. Předpokládá se, že finální dopad odchodu bude dokonce dvakrát větší než ztráty způsobené pandemií.

„Měli jsme rok dvou pololetí," řekla americkému deníku Sally Jonesová, která v globální poradenské firmě Ernst & Young vede tým pro obchodních strategií po brexitu. Zpočátku společnosti kladly konkrétní provozní otázky: jak pokračovat v provozu podle nových pravidel apod. „Nyní se zaměřují spíše na hledání dlouhodobých řešení, která vyžadují výraznou změnu. Někteří maloobchodníci, kteří se spoléhali na jediné evropské distribuční centrum ve Spojeném království, například zjistili, že si nemohou dovolit nadále platit dodatečná cla. Chtějí proto otevřít podobná centra rovnou na kontinentu a převést tam i práci a peníze,“ řekla.

Brexit v praxi. Británie a EU si nedokážou uznat vakcíny

Toto je jedno z řešení, nad kterým vážně uvažuje i britská společnost Luceco, která dováží produkty pro osvětlení z Číny a prodává je maloobchodním prodejnám. Většinu prodá ve Spojeném království, ale nemalou část zisků – kolem čtyř čtyř milionů liber (cca 120 milionů Kč) – mívala z Irska. A to je stále v EU.

„Naštěstí to není náš zásadní trh,“ sdělil NYT finanční ředitel Matt Webb. „Ale je to nesmírně náročné. A papírování spojené s dovozem z Irska do Severního Irska, to už je úplná noční můra. Navíc clo nyní musíme platit dvakrát: při dovozu do Spojeného království z Číny a při jeho vývozu do Irska.“ Jeho firma nad distribučním centrem v Irsku uvažovala již před brexitem. Posledních dvanáct měsíců toto řešení jen ještě více přiblížilo.

5) Neštěstí nechodí nikdy samo

Dodatečné náklady na vývoz či dovoz a další brexitové „výzvy“ zasáhly Británii právě ve chvíli, kdy se společnosti zoufale snaží vypořádat s nekončícími otřesy spojenými s pandemií. S otřesy, které vedly ke globálnímu nedostatku zboží, přemrštěným nákladům na dopravu a exponenciálně rostoucím cenám, zejména energií.

Neil Currie z Netherton Foundry má každé ráno v mailové schránce zprávu od manažera nákupu, co vše a o kolik v nákladových položkách přes noc zdražilo. Luceco dříve utratila dva miliony liber (60 milionů korun) ročně za kontejnery, které přivážely její zboží z Číny. Loni zaplatila 16 milionů (460 milion Kč). Pro její zákazníky to znamená zdražení o 12 procent.

Brexit trhá Británii na kusy. Volby ji posunuly ještě blíž k rozpadu

„Ceny másla a sýrů loni vzrostly o 20 až 30 procent,“ řekl americkém deníku Michael Harte, výkonný ředitel britské firmy Bridge Cheese, společnosti, která dováží sýry z Evropy a prodává sýrové směsi. Ty pak směřují k výrobcům potravin, velkoobchodníkům, nebo do pizzerií, a to jak ve Spojeném království, tak i na kontinentu. Bridge Cheese absorbovala všechny rostoucí náklady tak dlouho, jak mohla. V září ale informovala zákazníky o dvouciferném zvýšení cen. „Je to mnoho faktorů v jednom balíku. Jeden problém zahrnuje druhý a ty se překrývají,“ uvedl Harte.

Aby firma udržela náklady po brexitu pod kontrolou, chce se zaměřit pouze na velké objednávky. „Zboží exportované do Evropské unie musí projít veterinární kontrolou a získat potvrzení, že splňuje hygienické normy. Totéž platí pro jeho označení a skladování. A náklady na kontrolu toho všeho jsou stejné pro jednu paletu jako pro dvacet,“ pokračoval ředitel. „Jednou z největších frustrací souvisejících s brexitem je vědomí, že na dosah ruky máte obrovský trh, na který nemůžete vstoupit s konkurenceschopnými cenami,“ dodal Harte. Podle údajů britských statistiků za prvních devět měsíců minulého roku klesl vývoz nápojů a potravin z Británie do EU o 14 procent oproti předchozímu roku, export sýrů se snížil o 13 procent.

A bude hůř. Od 1. ledna Spojené království zavedlo celní kontroly zboží dováženého z Unie. Od Nového roku musí společnosti také prokazovat, že jejich produkty jsou dostatečně britské, aby se mohly kvalifikovat pro bezcelní obchod. Od poloviny roku začnou další vývozní hraniční kontroly, včetně fyzických kontrol rostlinných a živočišných produktů. Londýn nadále tvrdí, že obchodní dohoda s EU je úspěšná, ale že je třeba zaměřit pozornost i do větších dálav. „Asie a Pacifik. Tam jsou největší příležitosti,“ zní z Downing Street.

Romům se v Británii daří. Není rasistická, říká budoucí český konzul Torák

Firmy samozřejmě nové příležitosti na vzdálenějších trzích hledají. Třeba prodeje Netherton Foundry do Spojených států se od začátku loňského roku zvýšily, i tak ale nenahradí ztráty utrpěné v Evropě. Currie dodává, že někteří unijní zákazníci zůstali, především vysoce specializovaní prodejci. Běžné obchody to ale vzdaly. „Přicházíme o spoustu lidí, kontaktů, vazeb. Jako by nám byli lhostejní. A toto je nejtěžší změřit,“ dodal pro NYT britský podnikatel.