"Kvůli bezpečnostním hrozbám vně bran kábulského letiště doporučujeme americkým občanům, aby se vyhnuli cestám na letiště a aby se momentálně vyhýbali letištním branám mimo případy, kdy k tomu obdrží individuální pokyny od zástupce americké vlády," píše se v prohlášení velvyslanectví USA. Agentura Reuters upozornila, že ambasáda varování nijak nezdůvodnila. Americký ministr zahraničí Antony Blinken nicméně ve středu hovořil o nebezpečí, které představuje místní odnož teroristické organizace Islámský stát.

Náměstek britského ministerstva obrany James Heappey rozhlasové stanici BBC Radio 4 řekl, že západní země mají důvěryhodné informace od rozvědek, že na letišti bezprostředně hrozí teroristický útok. "Je to výjimečně obtížná situace…, protože lidé (v Kábulu) jsou zoufalí a o své životy se obávají tak jako tak. Domnívám se, že ti, co čekají ve frontách, chtějí zkusit štěstí, ale zprávy o této hrozbě jsou velice spolehlivé a jde o bezprostřední hrozbu," řekl Heappey.

Náměstek také připustil, že Londýn nedokáže do konce srpna z Afghánistánu evakuovat všechny, kdo na to mají nárok.

"Pokud jste v oblasti letiště, přesuňte se na bezpečné místo a čekejte na další oznámení," píše se ve výstraze britského ministerstva zahraničí. Stejné upozornění vydaly i australské úřady.

"Je tu přetrvávající a velmi velká hrozba teroristického útoku," oznámila šéfka australské diplomacie Marise Payneová.

Kontrolu nad Afghánistánem včetně hlavního města před dvěma týdny při bleskové ofenzivě převzalo radikální hnutí Tálibán. To spustilo překotnou vlnu evakuací cizinců i Afghánců, kteří spolupracovali se zahraničními misemi a nyní se bojí o život. Od té doby se podle Spojených států podařilo ze země evakuovat 82.300 lidí. Evakuace mají skončit 31. srpna, kdy se ze země mají stáhnout i americké jednotky.

Tempo evakuací má zrychlit

U bran kábulského letiště se i přes varování stále tísní velké davy, sdělil agentuře Reuters nejmenovaný západní diplomat, podle kterého se na letiště snaží dostat odhadem 1500 držitelů amerických pasů. Tempo evakuací by se mělo dnes oproti středě zrychlit, dodal diplomat, který v souvislosti s varováním USA a dalších hovořil o možném útoku bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS).

Civilisty před letištěm se zavázal ochránit Tálibán, i přesto je zprávy o bezprostředním útoku ze strany IS potřeba brát vážně, uvedl z Kábulu jiný diplomat ze země NATO, který si rovněž nepřál být jmenován.

"Západní síly za žádných okolností nechtějí být v pozici, že by spustily ofenzívu nebo se před kýmkoliv v Afghánistánu bránili… Naším posláním je zajistit, že evakuace skončí k 31. srpnu," dodal diplomat.

Stoltenberg: Naše operace měla ochránit USA, ne Afghánistán, a toho jsme dosáhli

Severoatlantická aliance šla do Afghánistánu kvůli tomu, aby ochránila svého člena, Spojené státy, před teroristickými útoky, a toho dosáhla. Nešla tam kvůli tomu, aby chránila Afghánistán. Řekl v rozhovoru se španělským deníkem El País a skupinou dalších evropských médií generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Aliance podle něj během intervence v této asijské zemi udělala chyby, k rychlému postupu Tálibánu ale podle Stoltenberga přispěly chyby afghánského politického a vojenského vedení.

Mezinárodní operace byla podle šéfa NATO správná, i když se během 20 let udělaly chyby a je třeba se z nich poučit. Jednou z mnoha lekcí je podle něj ta, že použití vojenské síly je velmi obtížné rozhodnutí a není zřejmé, kdy pomůže a kdy ne. "Nečekali jsme, že se vše zhroutí během několika dní, po 20 letech velkých investic do afghánských vojenských sil, financování platů vojáků a vybavení. Myslím, že to byla otázka vedení. Poznal jsem statečné afghánské vojáky, kteří chtěli bránit svou zemi proti tálibům. Ale když tito vojáci nedostali plat, nedostali vybavení a munici, je logické, že nedostatek politického a vojenského vedení způsobil kolaps," řekl Stoltenberg.

"Je důležité zdůraznit, že NATO zůstává dál silnou aliancí. V roce 2001 jsme aktivovali článek pět, ale neudělali jsme to kvůli ochraně Afghánistánu," řekl Stoltenberg k článku Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně na pomoc některému ze členských států v případě napadení. "Šli jsme do Afghánistánu zabránit útokům proti USA a dalším spojencům a během 20 let jsem bránili tomu, aby byl Afghánistán útočištěm teroristických skupin, které mohly plánovat útoky vůči zemím NATO. A to je významný úspěch. Plán nebyl zůstat tam navždy," uvedl generální tajemník NATO.

"Trhá mi to srdce, když vidím utrpení a tragédii Afghánců…a když vidím, že je nyní v ohrožení pokrok dosažený tam v politice, občanské společnosti i v právech žen," řekl Stoltenberg. Prodloužení termínu evakuací Afghánců, kteří se po nástupu islamistického hnutí Tálibán bojí o život, by podle něj nic nezměnilo, když se lidé nemohou na mezinárodní letiště v Kábulu dostat.

Důležité je podle Stoltenberga teď odvézt co nejvíce lidí v příštích dnech. "Nyní evakuujeme na 20.000 lidí denně. NATO tam provozuje asi 80 letů denně," uvedl. Podle něj je to jedna z největších leteckých evakuací, které se kdy uskutečnily. "Dostali jsme odtamtud přes 90.000 lidí," dodal.

"Ať už se stane v Afghánistánu cokoli, Evropa a USA musí zůstat spojenci," zdůraznil Stoltenberg. Jen společně lze podle něj čelit "agresivnějšímu Rusku a vzestupu Číny".