O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Až po západu Slunce začíná velikonoční noc (vigilie), a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení.

Sestry Jana Kucalová a Martina Pincová z Mrákova se snaží tradice ve svých rodinách co nejvíce udržet.
Velikonoční tradice žijí: Během půstu oblékají sestry z Domažlicka tmavý kroj

Věřící mohou letos pro čas velikonoční vigilie využít výjimku ze zákazu nočního vycházení, který jinak kvůli epidemii koronaviru platí od 21:00. Také během této bohoslužby bude ale v chrámech omezený pohyb - oheň se bude žehnat u vstupu do kostela a zúčastní se ho jen kněží a ministranti.

Příprava svátečních pokrmů 

Počet účastníků bohoslužeb je stále omezen na deset procent kapacity kostela k sezení, platí také zákaz hromadného zpěvu s výjimkou sboru nebo zpěváků na odděleném místě. V kostelích musí mít lidé také respirátor a dodržovat rozestupy.

Zelené pivo. Ilustrační foto
Čeho se napít o Velikonocích: Starobrno uvařilo zelenou třináctku

Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení den před oslavou zmrtvýchvstání. V minulosti tento den domácnosti kromě úklidu připravovaly obřadní i sváteční pokrmy, lidé pekli mazance a velikonoční beránky, muži pletli pomlázky a ženy zdobily velikonoční vajíčka.